tag:blogger.com,1999:blog-52549203385097380792024-02-06T21:24:00.153-08:00#STAYmileniálMyšlenky, zkušenosti a inspirace z osobního i pracovního života jednoho typickýho mileniála.Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.comBlogger23125tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-73166871381965951962020-04-10T07:41:00.001-07:002020-04-10T07:41:57.182-07:00Knihy, které mění životŽe to je trochu nadnesená a přehnaná věta? Není. Knihy vážně můžou změnit život. V knihách je něco magickýho, jsou v tom rady do života, jsou v tom návody na lepší já. Mezi těmi písmeny je to někde skryté a je jen na vás, jestli to chcete spojovat dohromady a brát si z toho něco pro sebe. Ale pokud se tak rozhodnete, nebudete litovat.<br />
<br />
Doma mám hromadu knih, Dan mi za to nadává, ale mě prostě uklidňuje pohled do krásně srovnané knihovny a pocit, že kdykoliv můžu jít a vzít si do ruky knihu, díky které můžu na chvíli žít život někoho jiného, přijít na jiné myšlenky nebo si do života aplikovat nástroje, které můj každý den promění. A právě o tom budou následující odstavce. Takže jestli vás nezajímá, jak na sobě začít makat, tak to rovnou vypněte.<br />
<br />
Aktuální doba není jednoduchá. Někomu bere, jinému dává. Někdo přišel o práci, o zakázky, o prodeje, jiný získal více času na čtení a seberealizaci. A pokud patříte k té druhé skupině, tady je seznam knih, které mi změnily život a které si zaručeně musíte pořídit.<br />
<br />
Všechny knížky, které budu zmiňovat, jsou od <a href="https://www.melvil.cz/" target="_blank">Melvilů</a>. Melvilové jsou láska. Doslova. Za těmi knihami stojí skvělí lidi, kteří dělají svojí práci srdcem. Jsou to lidi, kteří žijou tím, co je v těch knížkách a já je za to obdivuji. Zároveň ty knížky jsou fakt dobrý, nekecám!<br />
<br />
Úplně u zrodu toho všeho, u zrodu mého „nového já“ je knížka <a href="https://www.konec-prokrastinace.cz/kniha/" target="_blank">Konec prokrastinace</a>. A to není jen kvůli tomu, že autor je můj šéf. <i>Čau Péťo.</i> Ta knížka mi dala mnohem víc. Před šesti lety jsem nastoupila do <a href="https://www.growjob.com/uvod/" target="_blank">GrowJOBu</a> a samozřejmě přečíst tuhle knížku byla povinnost. Bez toho bych tam ani nemohla pracovat, protože na tom to celé stojí a padá. Ale světe div se, v té knize nejsou jen blbosti a dětské malůvky. V té knize jsou nástroje a myšlenky, které vás probudí a naučí žít. Ale ne žít jakože přežívat, ale fakt žít. Naplno. Nástroje z knihy používám celých těch šest let. Některé méně, bez některých nemůžu žít. Třeba TODO. To je můj denní chleba. Nebudu to popisovat do detailů, to najdete v <a href="http://www.staymilenial.cz/2019/04/organizacni-porno.html" target="_blank">článku o organizačním pornu</a>. Co tím vším chci říct je, že pokud chcete nakopnout trochu ten svůj osobní rozvoj, začít knížkou Konec prokrastinace. A fakt to není jen kvůli tomu, že tam pracuju, slibuju.<br />
<br />
Další pro mě dost podstatnou knížkou byla <a href="https://www.melvil.cz/kniha-radikalni-otevrenost/" target="_blank">Radikální otevřenost</a>. Je to o tom, jak dávat zpětnou vazbu a co je ještě podstatnější - jak ji přijímat. Tahle knížka mi pomohla uvědomit si, jaké chyby v komunikaci dělám a jak moc důležité je být připravena slyšet zpětnou vazbu od ostatních. To je totiž strašně těžká věc, se kterou hodně bojuju a učím se jí roky. Nebrat si to osobně, poučit se z toho, vyžadovat to. Jinak se nikdy nikam neposunu. Určitě doporučuju přečíst lidem, kteří vedou tým, protože tohle je základ. Nejradši bych téhle knížky nakoupila víc kusů a rozdala je pár lidem okolo sebe 😄<br />
<br />
Ať to není jen pracovní, tak must have knihou v každé domácnosti je <a href="https://www.melvil.cz/kniha-sedm-principu-spokojeneho-manzelstvi/" target="_blank">Sedm principů spokojeného manželství</a>. Ať jste manželé, nebo jen partneři, nebo pořád ještě tu svou polovičku hledáte, stojí za přečtení. Dlouho jsem se snažila k tomu přečtení donutit i Dana, ale asi tušíte, jak to dopadlo 😄 Ale pak jsem nad ním vyzrála a vzala ho na workshop mojí skvělé kolegyně Pauly Fassati (na IG má profil <a href="https://www.instagram.com/lepsirodina/" target="_blank">Lepší rodina</a>, kde sdílí info i ohledně vztahů, doporučuju sledovat). Odtamtud už utéct nemohl, tipy z knížky si vyslechl, protože Paula z ní hodně čerpá a byl nadšený. (Že jo, Dane?) A pro mě nejdůležitější myšlenky?<br />
<br />
<br />
<div style="height: 0px;">
</div>
<ul>
<li><b>Nehledejte ideálního partnera, ale takového, jehož sada problémů je pro vás zvládnutelná.</b> Není možné najít dokonalou polovičku, ale je potřeba si vybrat, jaké hodnoty a životní postoje toho člověka jsou pro mě ty hlavní a to, že je prostě lempl a neuklízí po sobě nádobí, prostě nějak zvládnu. Proč? Protože vím, že bude skvělý táta a to je mnohem důležitější pro spokojený dlouhodobý vztah.</li>
</ul>
<ul>
<li><b>Za co si druhého vážím a v čem je to se mnou těžké?</b> To první není tak těžké zodpovědět, ale ta druhá otázka? No, prostě nikdo nejsme perfektní a pokud si budu více uvědomovat tyhle dvě roviny, bude mi s partnerem i sama se sebou v tom vztahů lépe.</li>
</ul>
<ul>
<li><b>Respekt. </b>Velká věc. Nemusíme spolu vždycky souhlasit, ale je důležité respektovat toho druhého, i když můj názor je jiný. Taky dost těžká věc. </li>
</ul>
<ul>
<li><b>Neřešit neřešitelné konflikty, ale řešit ty řešitelné.</b> To pro mě byla velká věc, kterou jsem se dozvěděla. Ze všech problémů, které ve vztahu jsou, je pouze 30 % těch řešitelných. A zbytek? Prostě se na to vykašlete. Nemá cenu se tím zabývat, nikdy to nevyřešíte a bude to plodit jen další a další problémy. </li>
</ul>
x<br />
<br />
<br />
A tuhle knížku bych shrnula citátem, který měla Paula na workshopu: <i>Láska není emoce, kterou nemůžeme ovlivnit, ale čin, který máme ve svých rukou.</i><br />
<br />
Na co nedám dopustit a doporučuju úplně všem, je kniha <a href="https://www.melvil.cz/kniha-hluboka-prace/" target="_blank">Hluboká práce</a>. Více podrobněji jsem o ní psala v <a href="http://www.staymilenial.cz/2017/11/hodnotne-veci-si-zadaji-hlubokou-praci.html" target="_blank">starším článku</a>, tak koukněte. Pomohla mi v plánování svého TODO na každý den a taky mě naučila si nevyčítat, když zrovna ten den nezvládnu tak, jak jsem chtěla, protože už vím proč a taky vím jak se lépe připravit. Je to takový základ efektivní práce.<br />
<br />
Tohle jsou takové moje TOP3 knihy, které by měl podle mě mít každý v knihovně. Samozřejmě i další jejich knihy jsou boží. Třeba Proč spíme, Život samá pohroma, Válka umění a mohla bych takhle vypisovat další a další, ale to bych ten článek asi nikdy nedopsala.<br />
<br />
Taky mají dost novinek, ke kterým jsem se ještě nedostala, ale čekají na mě doma v knihovně a nemůžu se dočkat, až po nich sáhnu. Jedna z nich je třeba Kód života. Je o základech genetiky a o tom, jak nás naše geny ovlivňují více než si myslíme. Co mě zaujalo z popisku knihy je třeba to, že rozvodovost je ze 40 % ovlivněna genetikou. Takže na to se dost těším. Další pak jsou Atomové návyky, o kterých měl na naší konferenci přednášku Petr Mára a je to další dobrý zdroj do toho mého organizačního porna, tak jsem zvědavá. A pořád jsem se ještě nedostala ke knížce Jak na sítě od Elišky Vyhnánkové a Michelle Losekoot, za to se doteď stydím, ale už se na ní brzy chystám.<br />
<br />
No a něco pozitivního na závěr - na všechny ty knížky máme teď v rámci sedmých narozenin knihy Konec prokrastinace slevový kód <b>KOPR30</b>, který platí do 15.4. a sníží cenu o 30 % oproti katalogové ceně. A dobrá zpráva je, že platí jak na papírové knihy, tak na audioknihy a e-booky. Nakupování knížek je pro mě takový moje guilty pleasure. Mám jich doma fakt hodně a hodně z nich jsem ani nestihla přečíst, ale ty od <a href="https://www.melvil.cz/" target="_blank">Melvilů</a> jsou vždycky na prvním místě a na ně si najdu čas vždycky. Takže pokud si chcete taky nechat změnit život, koukněte na jejich <a href="https://www.melvil.cz/" target="_blank">eshop</a>.<br />
<br />
A budu ráda, když mi dáte vědět, jaké knížky jsou pro vás ty, na které nedáte dopustit ❤️<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIAdzP6EWWooLgqKMC8L7k0utxH57Wxq4u5GqMJhXhZiEqVg3VTG6fAnQ9IgQ8BpPtLo2dfQbt3vpNn4mIi_nZOy4SswnRkG82JePbZQhZpIjOYLHc-YeTwQzxIq_SdchqnL5hu4huBQY/s1600/cetci+koutek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="564" data-original-width="564" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIAdzP6EWWooLgqKMC8L7k0utxH57Wxq4u5GqMJhXhZiEqVg3VTG6fAnQ9IgQ8BpPtLo2dfQbt3vpNn4mIi_nZOy4SswnRkG82JePbZQhZpIjOYLHc-YeTwQzxIq_SdchqnL5hu4huBQY/s320/cetci+koutek.jpg" width="320" /></a></div>
<br />Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-76340727801207124712019-10-21T13:39:00.002-07:002019-10-24T06:22:51.343-07:00Doba dosažitelná<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px 'Helvetica Neue'}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px 'Helvetica Neue'; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">Poslední dobou mě štve taková jedna věc, se kterou se setkávám čím dál tím více. Nazvala jsem si to jako <b>doba dosažitelná</b>. Co to je? Existuje tolik kanálů, kde se dá člověk uhnat, aby odpověděl, že se lidé naučili využívat všechny. Bez respektu k osobnímu životu daného člověka.</span></div>
<div class="p2">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu4aNGlwWvwI8sMMPDg4nUlUvoJNW4CcwJypOyqLAaVyetSKa-0ySn51-JPhLXhV0ON2anUEd3O7UnZzwE8I9plMe1h5i9gllsNmoSkG7XllOLhuTLWP2QTYjiL3xxCq_kRscETrajd78/s1600/man.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="585" data-original-width="450" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu4aNGlwWvwI8sMMPDg4nUlUvoJNW4CcwJypOyqLAaVyetSKa-0ySn51-JPhLXhV0ON2anUEd3O7UnZzwE8I9plMe1h5i9gllsNmoSkG7XllOLhuTLWP2QTYjiL3xxCq_kRscETrajd78/s320/man.jpg" width="246" /></a></div>
<div class="p2">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">Můj pracovní den vypadá tak, že mi denně přijde několik desítek mailů. Téměř všechny potřebují alespoň trochu mého času na vyřízení a sepsání odpovědi. Některé z nich jsou na delší dobu a vyžadují si přípravu. Některé jdou delegovat. Jelikož jsem markeťák a evenťák, potřebuju se dost času věnovat i kreativě, produkci a obecně činnostem, které moc nezahrnují odpovídání na maily. A tak se stává, logicky, že nesedím 8 hodin denně na mailu a dělám i věci okolo. No a proto je má reakční doba delší. Někdy den, někdy 2 dny, někdy týden.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">No a to má za následek to, že lidi, kteří mi píšou a čekají na mou odpověď, najednou přepadne <b>syndrom Sherlocka Holmese.</b> </span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmApNO2ZGibFoWLpAsLmOXJpIGi8YOiiDkbSz3Dlfw9VeIzkqL9pWD3RBBySCCcMkTggGNmQXh5ODpmGQeF4DCw9AO__G5jkKnMAwStcF9msdQwn4z4Q0HSuTLCEhg7pOSoeaHF6i5Ce4/s1600/people.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="427" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmApNO2ZGibFoWLpAsLmOXJpIGi8YOiiDkbSz3Dlfw9VeIzkqL9pWD3RBBySCCcMkTggGNmQXh5ODpmGQeF4DCw9AO__G5jkKnMAwStcF9msdQwn4z4Q0HSuTLCEhg7pOSoeaHF6i5Ce4/s320/people.jpg" width="213" /></a></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">Zamanou si, že mě prostě vypátrají. Neodpovíš den? Volají na telefon. Druhý den píšou sms. Třetí den přijde zpráva na Facebooku. Ne, tady ještě nekončíme. Čtvrtý den? Instagram! I-N-S-T-A-G-R-A-M. <i>Jejich tempo je vražedné. Jejich revírem jsou komunikační aplikace.</i></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVIRGmlh0FuSrsAxOf_pZMvcJ9ZFfbV-9IXDAIXxb6LkkrGN_HVwf2WYb6jGuJlpo2f1UWpd47srKLkXhHAwlpovL10KvHy-O-bBQEorph4GjNHxALROphtAFN7o2bFkRVvL2bhjnK7LI/s1600/phone.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="425" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVIRGmlh0FuSrsAxOf_pZMvcJ9ZFfbV-9IXDAIXxb6LkkrGN_HVwf2WYb6jGuJlpo2f1UWpd47srKLkXhHAwlpovL10KvHy-O-bBQEorph4GjNHxALROphtAFN7o2bFkRVvL2bhjnK7LI/s320/phone.jpg" width="212" /></a></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">Kde je ta špetka respektu k tomu, že lidé mají i osobní účty? Že když jsou online na Facebooku nebo Instagramu, tak to přeci nedává prostor pro to, abych jim napsala, že mi něco dluží? Že prostor na práci je omezený a opravdu to není 24/7? Kolikrát mě to dostává do situace, kdy záměrně na danou sociální síť nejdu, protože vím, že tam na mě něco takového čeká a nechci být přistižena u toho, že jsem online, když zrovna dlužím odpověď na nějaký mail. A přitom si chci prostě jednou za čas normálně prokrastinovat na sociálních sítích. <i>A ne, nebudu své sociální sítě mazat. Ani se nebudu přesouvat na Tik Tok, kde mě ještě nikdo nesleduje a nikdo normální tam ani není. To bych musela skočit z okna.</i></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiQuxLvNZDtDYivgCCodiqyKx-IjKMis1tPS7JErDPKTPA15rMwRubSOCaAd0aAuq5h0DYpB9AVa_X7kVZBHVDWj_TvzW0GLkpr7RRxVWSpsf7eo1QUotd_gfc9c2JXu1X2Acw4ilYvGI/s1600/connection.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="845" data-original-width="564" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiQuxLvNZDtDYivgCCodiqyKx-IjKMis1tPS7JErDPKTPA15rMwRubSOCaAd0aAuq5h0DYpB9AVa_X7kVZBHVDWj_TvzW0GLkpr7RRxVWSpsf7eo1QUotd_gfc9c2JXu1X2Acw4ilYvGI/s320/connection.jpg" width="213" /></a></div>
<div class="p2">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">A víte, co mě ještě dokáže vytočit? Deadline. E-mail přijde ve středu s poznámkou, že je potřeba odpovědět asap a podklady poslat ve čtvrtek. <i>Sci-fi.</i></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;">Nikde není psáno, do kdy je vhodné odepsat na maily. Někteří chytřejší si k tomu dělají prevenci a rovnou po odeslání mailu na jejich adresu vám přijde automatická odpověď, že je jejich priorita jinde, než ve vyřizování e-mailů a že to bude chvíli trvat, než vám odpoví. Přijde mi to geniální, ale zatím na to nemám koule. A tak přemýšlím, co s tím. Kde je ta hranice, kdy jsou urgence ještě v pohodě a kde už je to stíhání. Kde je ta hranice prostoru pro osobní čas a kde je pro pracovní. A ptám se sama sebe, kam se to posune. Interně můžeme komunikovat přes různé nástroje, aplikace, ale s e-maily a komunikací, která přichází z venku? Jak ji eliminovat? Tohle je první situace, na kterou ani moje organizační porno nestačí. Teda stačilo by, kdyby pracovní den měl 48 hodin. To bych možná na maily odepisovala včas.</span></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEis6Afr_ogZXnw3lGWAZMtd24rH7NsH5QD9FLrn8IQF9CW6jLfSsQUiEt_69ahE8fTW0Ge3mlfMYEgrI8CX5G9CD_2wqWL9vbrvoRRkiYqW5FBre7VRSiLTZSrLnLVp5nSIFqJwAWVzSE8/s1600/time.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="750" data-original-width="500" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEis6Afr_ogZXnw3lGWAZMtd24rH7NsH5QD9FLrn8IQF9CW6jLfSsQUiEt_69ahE8fTW0Ge3mlfMYEgrI8CX5G9CD_2wqWL9vbrvoRRkiYqW5FBre7VRSiLTZSrLnLVp5nSIFqJwAWVzSE8/s320/time.jpg" width="213" /></a></div>
<div class="p1">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div style="height: 0px;">
<br /></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-4481914537224130752019-04-24T00:18:00.001-07:002019-04-24T00:18:57.755-07:00Organizační pornoV sobotu 9. března jsem měla přednášku na téma organizační porno na konferenci <a href="https://mamafest.cz/" target="_blank">Mamafest</a>. Jelikož mi hodně z vás psalo, že to hrozně potřebují a ať to pak nasdílím, tak jsem se rozhodla to sepsat do článku. Tak tady to máte :)<br />
<br />
<b>Control freak</b><br />
Říkala jsem si, jestli tenhle termín do prezentace dám, protože má docela negativní konotaci. Ale což, dala jsem ho tam a nebyla jsem sama. Mezi prvními přednášela na Mamafestu Margareta Křížová a říkala o sobě, že je control freak, tak mě to uklidnilo. A proč jsem to měla v prezentaci? Jsem control freak, mám ráda věci pod kontrolou, ráda mám o všem přehled, doma i v práci chci mít všechno organizované a pak to dopadá tak, že mi manžel bere telefon a říká: "Yes, boss?" a nebo o mně mluví jako o führerovi. Nechápu proč.<br />
<br />
Tuhle úchylku mám asi už od mala. Vždycky, když jsem si uklízela pokoj, to dopadlo tak, že všechno bylo přeskládané. Největším trestem pro mě bylo, když mi mamka naházela všechny ty zorganizované věci na jednu hromadu a musela jsem to uklízet znova. Na středním jsem pak byla přesně ta osoba, od které všichni brali poznámky. Pak jsem to dopracovala až na takovou úroveň, že jsem psala na testy taháky a ty pak pečlivě vytiskla a připravila pro všechny lidi okolo. Pak nám na to učitel přišel a zjistil, že máme všichni stejné odpovědi na otázky přesně z těch taháků, to bylo blbý no :D<br />
<br />
<h3>
<b>Jak se soustředit</b></h3>
K tomu, aby člověk byl organizovaný a byl produktivní, je potřeba dodržovat pár základních bodů, podmínek, díky kterým je schopný se maximálně soustředit a odvádět dobrou práci.<br />
<br />
<b>Clean desk policy</b><br />
Jednou z prvních podmínek, kterou se snažím dodržovat každý den, je clean desk policy. Pokud mám okolo sebe bordel na pracovním stole, všude milion papírů, složek, snídaně ze včera a nevím co všechno ještě, tak to odvádí mou pozornost a celkově jsem rozrušená. Proto je pro mě důležité, a pro vás by mělo být taky, mít na pracovním stole pořádek. Každá věc má své místo, nemít zbytečné a nevyužité věci naskládané na pracovní ploše a mít tam opravdu jen to, co ke své práci nezbytně potřebuji.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHn19-wUaWcalMBQxQACwfoxr_hyzGzK3IU-zZLnzT5ChiS-kFt6E6_il1sE5mmtR5essAVGz56jPxo2nB_V4fihabkNNWq7OYCNIfaIujyVNkChOcr7FjJBMprh_JVFXU__qo6ukBvW0/s1600/Sni%25CC%2581mek+obrazovky+2019-04-17+v%25C2%25A08.52.08.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1060" data-original-width="1418" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHn19-wUaWcalMBQxQACwfoxr_hyzGzK3IU-zZLnzT5ChiS-kFt6E6_il1sE5mmtR5essAVGz56jPxo2nB_V4fihabkNNWq7OYCNIfaIujyVNkChOcr7FjJBMprh_JVFXU__qo6ukBvW0/s320/Sni%25CC%2581mek+obrazovky+2019-04-17+v%25C2%25A08.52.08.png" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Kognitivní zdroj</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Znáte ten pocit, že sedíte u pracovního stolu, většinou to bývá už ke konci pracovní doby, a nemůžete už ani pokračovat v práci, ani se zvednout a jít domu. A dopadne to tak, že tam takhle sedíte další hodinu, nic neuděláte a jen sjíždíte sociální sítě. Nebo třeba koukáte do blba. Nebo na blba. To je přesně stav, kdy je váš kognitivní zdroj úplně na nule. Proto je potřeba ho během dne doplňovat. Pomáhá nám k seberegulaci a k vyššímu výkonu. A jak ho doplnit? Odpočiňte si přes den. Můj kolega Matěj Krejčí ve své přednášce o Hluboké práci to nazval jako chrapučíno. Dáte si kafe, jdete si dát na 20 minut šlofíka a když se probudíte, tak nejen, že doplníte kognitivní zdroj, ale zároveň vám za tu dobu začne působit kofein, takže energii na maximum. Nebo si dojděte v průběhu dne obejít blok, stačí 5-10 minut na čerstvém vzduchu. Dejte si ovoce, udělejte si čaj, prostě doplňte energii.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Stravování</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Velmi důležitou součástí je i jídlo. Když si dáte k obědu svíčkovou se šesti, nemůžete čekat, že přijdete zpět do kanceláře a budete superproduktivní. To je maximálně tak dobrý na to si jít lehnout. Dávejte si zdravé, lehké jídlo, které si dáte alespoň 5x denně a budete dodržovat pravidelnost. Nezapomínejte na svačiny, neprokrastinujte pauzy na jídlo. A hlavně! Nezapomínejte na pitný režim. Ne pitný režim kafe 10x denně. Pitný režim voda a čaj. </div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Fyzická aktivita</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Co mě pomáhá k tomu, abych se více soustředila a měla ten den o kus lepší, je pravidelná fyzická aktivita. A to nemluvím jen o chození na skupinové lekce a chodit běhat, ale takový ten drobný pohyb během dne. Ráno se projít cestou do práce, vystoupit o zastávku dříve a projít se, místo výtahu zvolit schody nebo se v průběhu dne přesunout k práci k vysokému stolu. Jakmile mám línější týden a třeba nestihnu jít ani cvičit po práci, tak moje produktivita klesne na bod mrazu.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Spánek</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Takže, tento odstavec je MEGA důležitý. Zamyslete se nad sebou a řekněte nahlas kolik hodin jste na dnešek spali. Pokud je to méně než 7, jděte si zpátky lehnout! Díky knížce <a href="https://www.melvil.cz/kniha-proc-spime/" target="_blank">Proč spíme</a> od Jan Melvil Publishing jsem pochopila, že spát denně 5-6 hodin fakt není ok. Od té doby se snažím spát denně minimálně 8 hodin. Přizpůsobuji tomu i svůj denní rozvrh, druhý den ráno případně nějaké aktivity posunu, když vím, že jinak nebudu spát těch 8 hodin. Je to neskutečně důležité a vnímám velký rozdíl, pokud spím méně než 8 hodin a je to cítit na celém mém dni. Už jsem si na to zvykla natolik, že se automaticky po 8 hodinách spánku probouzím bez budíku. A další věc, kterou jsem zavedla do svého denní režimu je, že minimálně hodinu před spaním zapínám na telefonu červený filtr, nekoukám do notebooku (a pokud ano, mám na něm taky červený filtr) a nekoukám na televizi. Modré světlo z displejů totiž stojí za úbytkem tvorby melatoninu, který je tvořen výhradně za tmy a reguluje usínání a jednotlivé fáze spánku, takže se snižuje kvalita spánku celkově. </div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Ty sociální sítě</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
No jo, taky se na ně dostanu. Jsem typický mileniál, na sociálních sítích se odehrává celý můj svět, nicméně uvědomuji si, jaký vliv na mě mají. Proto se snažím minimalizovat jejich vliv při práci. Mám vypnuté notifikace, aby mě to nerušilo při hluboké práci. Sociální sítě si během dne nezakazuji, ale dávám si na ně prostor třeba při obědě, nebo když přejíždím na schůzku. Je to těžký, jelikož FOMO (fear of missing out) jede na plno. Mám pocit, že se určitě stane něco hrozně důležitého, když tam zrovna nebudu, ale učím se to regulovat. A pokud to nezvládnu regulovat a nějaký den mi to ujede, tak se z toho snažím poučit a příště tomu předejít. </div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Pomodoro</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Aby to nebylo jen o teorii, tady je jeden praktický nástroj k větší produktivitě a soustředěnosti. Jmenuje se technika pomodoro. Je to legendární systém pro plánování času a dokonalou koncentraci během hluboké práce od Francesca Cirilla. V čem to spočívá? Je to založené na principu tikající kuchyňské minutky (samozřejmě můžete použít i budík na telefonu): 25 minut je na soustředěnou hlubokou práci, na to navazujících 5 minut pauza. Takhle to opakujete několikrát za sebou, ideálně 3-4x a pak následuje delší 15-30 minutová pauza. Zároveň mějte u sebe kus papíru, kam si případně zapíšete myšlenky, které vás napadnou v průběhu hluboké práce. Zaručíte si tak, že vás to nebude rozptylovat. </div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Multitasking</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Teď vám řeknu tajemství, které sice nechcete slyšet, ale pomůže vám to, věřte mi. MULTITASKING NEEXISTUJE. Mozek je schopný vědomě pracovat se 4 různými informacemi najednou, takže multitasking je rychlé přepínání mezi různými činnostmi a to je mega neefektivní. Navíc se častěji chybuje, ve finále to zabere víc času, produktivita jde dolu a snižuje se inteligence o 10-15 bodů IQ! Takže ne, multitasking ne.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Hluboká práce</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Moje oblíbená hluboká práce <3 To je stav, který je pro organizační porno nejlepší. Je to stav nerušeného soustředění, flow jede na maximum, kognitivní zdroj je využitý na maximum, no prostě to chceš! O hluboké práci a <a href="https://www.melvil.cz/kniha-hluboka-prace/" target="_blank">knize</a>, kterou čistě náhodou vydali taky Melvilové, jsem už psala v <a href="http://www.staymilenial.cz/2017/11/hodnotne-veci-si-zadaji-hlubokou-praci.html" target="_blank">článku</a> dříve, tak to nebudu protahovat a přečtěte si víc <a href="http://www.staymilenial.cz/2017/11/hodnotne-veci-si-zadaji-hlubokou-praci.html" target="_blank">tam</a>.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<h3 style="clear: both;">
<b>Nástroje</b></h3>
<div class="separator" style="clear: both;">
Aby to nebyla jen teorie a pojmy, tak tady je pár nástrojů, které mi pomáhají zvládnout každý pracovní den.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>TODO</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
To je nástroj, který jedu v offline verzi. Miluju psaní, kreslení si, teď už mám za sebou i kurz krasopsaní, tak jsem to posunula na novou úroveň. Nicméně psaní si TODO na každý den je moje závislost. Vycházím z TODO z naší knížky <a href="https://www.konec-prokrastinace.cz/kniha/" target="_blank">Konec prokrastinace</a> (taky Melvilové, haha). Princip je napsat si na papír všechny úkoly, které mám ten den splnit (buďte spíš pesimisti než optimisti, pak se vám stane, že vám jich zbyde až moc nedotažených), těm se dá podle barvy kolečka priorita - červené jsou ty, které opravdu hoří a musím je ten den splnit, modré jsou ty, které mají menší prioritu a zelené ty, které v nejhorším případě počkají do dalšího dne. Úkoly si pak mezi sebou spojíte šipkami a podle toho i ten den pojedete. A nezapomeňte časovou dotaci na jednotlivé todo.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiA2X1l1yfTe0Ar73HxEJKeSGfdRTLU7pafBoTLBAs5MJGVNMBLt1n5XenWts4ipNzJpWel0RykpOmqQ5fUmacIZ-oE0Lo5rm87cl4DUPVikE88l4HgMjNI3gQtnZ1_ogW_hLl1RiZ-qy4/s1600/todo.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="888" data-original-width="1456" height="195" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiA2X1l1yfTe0Ar73HxEJKeSGfdRTLU7pafBoTLBAs5MJGVNMBLt1n5XenWts4ipNzJpWel0RykpOmqQ5fUmacIZ-oE0Lo5rm87cl4DUPVikE88l4HgMjNI3gQtnZ1_ogW_hLl1RiZ-qy4/s320/todo.png" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
No a já jsem si to trochu upravila za těch 5 let, co podle této metody jedu a píšu si TODO na každý den do Moleskina. </div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEVnuYuDHVr3tp7dL7Cxhaj1qTjlyPx8K36g9-2aocBrnmAbcq4_weoWXFpiiJyiJei0-JVeITk8xa_7VzYMzHEeOW4ygeNbH9gBbGB2qxRBlWT_hKt6vyBvNWbjhPqOnzZlNOlf3DyJ0/s1600/moleskine.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1186" data-original-width="1600" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEVnuYuDHVr3tp7dL7Cxhaj1qTjlyPx8K36g9-2aocBrnmAbcq4_weoWXFpiiJyiJei0-JVeITk8xa_7VzYMzHEeOW4ygeNbH9gBbGB2qxRBlWT_hKt6vyBvNWbjhPqOnzZlNOlf3DyJ0/s320/moleskine.png" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>Google kalendář</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Dalším docela dost důležitým nástrojem pro mě je Google kalendář. Možná to pro někoho zní easy a nevidí důležitost to zmiňovat, ale pro mě je to stěžejní věc. Mám v něm všechny schůzky, osobní i pracovní život, každé ráno se do něj koukám co mě čeká, mám v něm všechny eventy, veškerý plán na celý rok, marketingové věci, kalendáře lidí z týmu apod. Mít zmáknutý systém v Google kalendáři je výhra! Ale bacha, ať nedopadnete následovně :D</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqwsbCKKOxjwELS3DX5NVv9sXmA6jgQGhCmRJZbihJktUjWUXWCPizNtILFLtICuBJaXR-GF-d1x3VDbbKBIRsRuyNy3dw9Z0teB0U34VQunKuWoKw_C5RD4TyUYtiwp7KFcUuAb3Eb8U/s1600/google.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="814" data-original-width="1418" height="183" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqwsbCKKOxjwELS3DX5NVv9sXmA6jgQGhCmRJZbihJktUjWUXWCPizNtILFLtICuBJaXR-GF-d1x3VDbbKBIRsRuyNy3dw9Z0teB0U34VQunKuWoKw_C5RD4TyUYtiwp7KFcUuAb3Eb8U/s320/google.png" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<b>List delegovaných úkolů</b></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
Dalším podstatným nástrojem, který používám jsou poznámky, které jsou jako výchozí pro Mac a iPhone. V nich mám u každého projektu, u každého člověka, kterého mám v týmu, udělanou jednu poznámku, kam si všechno píšu, sdílím to s ním a jsou tam rovnou i TODO, které z našich schůzek vyplývají. Je to naprosto transparentní způsob, jak mít všechno černé na bílém.</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both;">
A pokud máte všechno tohle zmáknuté, na závěr je potřeba zmínit dvě důležité věci: NAUČ SE ŘÍKAT NE a MĚJ ČAS NA SEBE. To jsou závěrečné body mé přednášky a jsou nejdůležitější. Každý se to učíme a chvíli to trvá. Nicméně naučit se říkat ne na projekty, které už časově nezvládnu, říkat ne na spolupráce, které pro mě a mou práci nemají význam, strašně moc pomáhá si dělat čas na věci, které jsou opravdu podstatné. A ten čas na sebe, já si ho plánuji i do kalendáře. Bez toho se prostě člověk zblázní. Nezapomínejte na svojí duševní hygienu :)</div>
<div class="separator" style="clear: both;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxKGgfgoEOTynP9kSJcyWQ3qXhEqIeVgErzgpful6f1xHJeplDSy5nNn4aUyhsVYofDm0YNVfX6fbTFXlntrW5hMm_RTGjAoaqWNyLYObSe23CtKjUxNWDJBOlJM-GZRgLRPnVrNbWX7Q/s1600/kondo.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1026" data-original-width="1028" height="319" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxKGgfgoEOTynP9kSJcyWQ3qXhEqIeVgErzgpful6f1xHJeplDSy5nNn4aUyhsVYofDm0YNVfX6fbTFXlntrW5hMm_RTGjAoaqWNyLYObSe23CtKjUxNWDJBOlJM-GZRgLRPnVrNbWX7Q/s320/kondo.png" width="320" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div class="page" title="Page 14">
<div class="section" style="background-color: rgb(99.999660%, 100.000000%, 100.000000%);">
</div>
</div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-675938892036967152018-10-13T13:33:00.002-07:002018-10-13T13:35:40.418-07:00Měla bych…<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
Poslední dobou mi v hlavě běhá věta, která mi ovlivňuje a svazuje můj každodenní život. Definuje výsledek mých rozhodnutí. A přitom jsou to jen dvě slova, které jsem si sama do hlavy vtloukla.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p1">
Přepracování mileniálů, vyhoření v útlém věku, 12hodinový pracovní den, úzkosti, závislosti na sociálních sítích, porovnávání. To jsou všechno pojmy, které média plivou na generaci Y a dělají tak z nás ufňukané děti, které se neumí vypořádat s životem. Vždyť přece chceme v práci ten smysl, ty hodnoty. Rutinní práce nám smrdí a chceme žít život hrozně flexibilně, bez finanční peřinky a majetku. Nálepky, které se nám už nevejdou na horní stranu Macbooku. A tak se potýkáme s životem, se kterým nevíme co dělat a necháváme směr svého bytí udávat sociálními sítěmi. Prej.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p1">
Sama se musím hodně kontrolovat, abych se tím nenechala semlít. Bojuju s názory svého okolí, že pracuju moc, že je pro mě kariéra důležitější než děti, že je přece nenormální pracovat do půlnoci nebo o víkendech, že si toho na sebe beru moc. Včera jsem volala s babičkou, že na víkend nepřijedu, že zůstávám doma, abych dodělala věci, které jsem nestihla do práce udělat. “Anetko, ale slib mi, že budeš pracovat míň.” V mojí sociální bublině toho vlastně dělám pořád ještě málo, nejsem dostatečně produktivní a efektivní. Schizofrenně se nechávám vláčet mezi pracovním a osobním životem a vytvářím si omluvy, možná výmluvy, abych se ani v jednom případě necítila méněcenná.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p1">
Měla bych být víc vidět, měla bych víc budovat vlastní brand, měla bych víc sdílet, měla bych víc cvičit, víc se vídat s kamarádkami, měla bych víc číst, víc se vyjadřovat k věcem, měla bych mít víc projektů. <i>Měla bys víc odpočívat, víc meditovat, měla bys se zaměřit na sebe, měla bys občas vypnout, měla bys řešit své úzkosti a pocity méněcennosti.</i></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p1">
Kde je definice toho, co je vlastně už přes čáru? Bojíme se vystoupit z davu a říct nahlas, že už nemůžeme. Že brečíme po večerech a říkáme si, že už další den nemůžeme přežít. Že se hroutíme z toho počtu práce, co na nás leží a nevíme, jestli to zvládneme. Bereme si na své bedra výzvy, ze kterých možná zbydou jen jizvy na duši za předpokladu, že nás posunou dál.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p1">
Možná mi napsání tohodle článku otevře oči, že v tom nejsem sama, že je to normální a že bych měla míň řešit věci. Nebo mi možná řekne, že bych je naopak řešit měla. Měla bych?</div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgizZbvNw96tkOmne8jvM-s0DtddYVnsYaLR9UQCTexAgkDI_cKakmMAO2QFM-IasiqtesBqwKBdI4j4Nr-6GmyVQ4g6gJxjftyrIuBTTbYa6p-k69weWdn2Ae4fe3SX6T6Mica-WC57rU/s1600/sad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="564" data-original-width="564" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgizZbvNw96tkOmne8jvM-s0DtddYVnsYaLR9UQCTexAgkDI_cKakmMAO2QFM-IasiqtesBqwKBdI4j4Nr-6GmyVQ4g6gJxjftyrIuBTTbYa6p-k69weWdn2Ae4fe3SX6T6Mica-WC57rU/s320/sad.jpg" width="320" /></a></div>
<br />Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-11180476695023947862018-05-20T13:14:00.002-07:002018-05-20T13:15:49.629-07:00Jak poprvé uspořádat event?<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">V roce 2012 jsem nastoupila na pozici event specialist do vydavatelství Economia. Můj první rok v Praze, první rok na vejšce, první rok toho vysněného dospěláckého života, když se poprvé přestěhuješ sama. To byl okamžik, kdy jsem poprvé přičichla k eventům a ta vášeň už mi zůstala. Po 2 letech v Economii jsem nastoupila na pozici event managera do GrowJOB Institute a tam se to potvrdilo, že eventy jsou můj život. Mezitím jsem zorganizovala i nějaké sportovní akce, networkingy a třeba i svatbu (svojí :)). No a když ve skupině <a href="https://www.facebook.com/groups/754320924642516/" target="_blank">#holkyzmarketingu</a>, kde se o eventy starám, začla být poptávka po workshopy na pořádání eventů, přiijala jsem tuhle výzvu a pro #holkyzmarketingu vypsala workshop Jak poprvé uspořádat event, který jsem včera odškolila s Nicole z našeho #unicornteamu. A obsah workshopu jsem sepsala do pár bodů:<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Hmm, co takhle udělat nějaký event?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Pokud se rozhodneš, že chceš zorganizovat akci, nebo je to po tobě vyžadováno v práci, zamysli se nejprve nad tím, proč ten event chceš udělat. Jaký smysl to bude mít pro účastníky, že do toho investují svůj čas a peníze? Proč by zrovna na tvůj event měli dorazit? Případně pokud bys byl(a) ty tím účastníkem, investoval(a) bys do toho ten čas a peníze? V čem to účastníkům pomůže? Vyřeší jim to aktuální problém? Nebo je to posune v jejich osobním rozvoji? Nebo je to prostě jen pobaví. Odpověz si na tyto otázky ještě než začneš dělat další kroky. Pomůže ti to ujasnit si vizi akce a další rozhodování na to bude pouze jen navazovat.</span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Kdy ho udělám?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Samozřejmě záleží na tom, kde ho budeš dělat. V menších regionech musíš reagovat na životní styl lidí, kteří tam žijou. Praha tohle pravidlo porušuje. Když to přeženu, je úplně jedno, kdy v Praze akci uděláš. Lidi jsou zvyklí, že se tu pořád něco děje. Chceš udělat konferenci? Udělej jí v pondělí, protože ve čtvrtek ji dělá každý. Nebo ji klidně udělej<span class="Apple-converted-space"> </span>v úterý, ve středu, v sobotu, v neděli. Samozřejmě záleží na zaměření a obsahu akce. Vzdělávácí konferenci nedělej v pátek večer, to k ní udělej afterparty. Zároveň se vyvaruj celodenním eventům. Konferencím od 9 do 17 odzvonilo. Lidi jsou busy, mají práce nad hlavu, je přebytek pracovním míst a každý dělá za dva. Neber jim čas, který na odvedení práce mají. Nám se nejvíce osvědčili večerní akce, na které lidi jdou po práci, nezdržujeme je od ničeho důležitého a hlavně díky tomu tam máme lidi, kteří o to mají reálný zájem, ne že jim to jen zaplatil zaměstnavatel. A nezapomeň sledovat konkurenci a přizpůsobuj jí termíny tvých akcí.</span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Kde ho udělám?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Kdo už někdy nějaký event v Praze organizoval, tak ví, že Praha je na prostory bídná. Pokud je prostor hezký, je šíleně drahý. Cenově příznivé prostory jsou hrozný. Je to o kompromisu. Pokud máš na event velký budget, Forum Karlín je jasná volba a upřímně ti to všichni závidíme, ty prostory jsou nádherné. No a pro ty znás, kteří nechtějí dát budget jen do prostor, jsou tady alternativy. První research si udělej na portálu <a href="http://dejsiprostor.cz/">dejsiprostor.cz</a><span id="goog_2121215459"></span><a href="https://www.blogger.com/"></a><span id="goog_2121215460"></span> nebo <a href="http://meatspace.cz/">meatspace.cz</a>, kde je pěkný výpis různých prostorů v Praze. Nezapomínej na divadla a kina, coworkingy, prostory, které mají k dispozici samotné firmy. Třeba Microsoft má luxusní konferenčku pro 150 lidí, asi nejlepší prostor, kde jsem měla tu čest pořádat konferenci. Choď na ostatní akce, tam si totiž ty prostory ozkoušíš nejlépe. Uvidíš jak se tam cítíš jako účastník a to je to, na čem při výběru nejvíc záleží. Neboj se starých opráskaných prostorů, trochu výzdoby, světla a hned je to cool hipster místo. Jo a poslední rada k prostorům - vypust ze svého eventového života pojem konferenční balíček. Hotelové kongresové centrum, hotelový catering, to už není cool a v době objevování zapomenutých míst a kontroverzního cateringu tím už účastníky neoslovíš.</span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Jak se bude jmenovat?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Když to neumíš vysvětlit jednoduše, dostatečně tomu nerozumíš. To platí vždy a všude. Jednoduchost je tvá nová hodnota. Mluv srozumitelně ke své cílové skupině. Třeba my když jsme pořádali konferenci Co ví věda o zdraví, tak nám nedošlo, že dát do jednoho názvu “věda” a zdraví”, tak to na ty lidi bude působit až moc odborně, což tak vůbec nemělo být a ani obsah tomu nebyl přizpůsoben. Naopak to bylo pro širokou veřejnost. Ale názvem akce jsme si zavařili. Používej a sleduj buzz words, díky tomu dokážeš podchytit aktuální témata a to, co lidi zajímá nebo trápí.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Jaký bude program?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">To je to, co prodává. Na řečnících, vystupujících, účinkujících záleží. Dej si s tím práci a objevuj. Neboj se do programu zavést doprovodné aktivity, které ty lidi pobaví a zaútočí na jejich pozornost. Pokud je to vzdělávácí konference, zapoj klidně něco manuálního, co je trochu vytrhne z celého toho dne. Taky nezapomeň, že je nesmíš převařit. Dostatečné pauzy na čůrání a nadejchání jsou strašně důležité. A taky musí být dostatečně dlouhé. Nezapomínej na kvalitu moderátora. Pokud bude mít takové ty blbé vtípky o tom, že už se všichni těšíme na coffee break, tak ho vůbec neoslovuj. Lidi tam nejsou kvůli jídlu, ale kvůli obsahu. Tomu by měl moderátor taky dostatečně rozumnět. Když jsme s Nicole byly v listopadu na konferenci pro ženy od Marie Claire, která byla skvělá, tak tam měli moderátora chlapa, který dělal šovinistické blbé vtipy a mluvit extrémně stereotypně. Musela jsem Nicole držet na židli, aby po něm neskočila. To přece nejde, aby vám člověk, který je nejvíce na očích, shodil úroveň celé akce. Jo a závěrečná rada: NIKDY, NIKDY, NIKDY, NIKDY neprodlužuj a nepřetahuj.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Jak event naplním?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Tuhle část rozdělím na dvě části: online a offline. Online nám teď trochu zlobí v reakci na zavedení GDPR a díky kauze Facebooku. Všichni inzerenti trpí a rozbíjejí prasátka, protože je každá reakce cílového účastníka stojí víc než předtím. Ale nezoufej, i tak to jde. Musíš si s reklamami dát prostě jen větší práci. Lepší texty, kratší, údernější. Lepší kreaitivy, zapoj videa, videopozvánky řečníků, organizátorů, vystupujících. Offline díky těm všem změnám nabývá více na důležitosti. Oslov lokální spolek, který má pod sebou pořádnou základnu členů. Oslov coworkingy, networkingy, spolky apod. Rozdistribují pozvánku mezi své kontakty a ta je pak díky tomu více relevantní a důvěryhodná. Nezapomeň také na influencery, které pozvánku mohou nasdílet a udělat soutěž pro fanoušky. Jejich síla roste a mají čím dál větší dosah.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Jak na tom nezkrachuju?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Důležitý je poměr cena výkon. Stanov si, jestli chceš dělat akci pro menší skupinu lidí nebo pro větší. Podle toho se ti určí náklady a podle nákladů dokážeš určit cenu za vstup. Zkus navázat spolupráce, které ti náklady ušetří. Na catering oslov začínající podnik, který potřebuje propagaci. Na pitný režim oslov značky, které prodávají pití. Vybartruj co se dá. Pro kulturní, sportovní a benefiční projekty jde také získat granty. Sice je to porod a nekonečná administrativa, ale vyplatí se.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Jak zvládnu produkci?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Na produkci a dodržení každého důležitého detailu celého dne využíváme několik nástrojů. Prvním důležitým je <a href="http://www.staymilenial.cz/2017/11/projektove-rulezzz.html" target="_blank">Trello</a>, o kterém jsem už psala v článku dříve. Na každou akci zároveň tvoříme podrobný scénář, kde je prakticky minutu po minutě celý den, všechny úkoly a k ním i zodpovědnost konkrétního člena týmu. A na týmu také záleží. Je potřeba ho dostatečně nabriefovat, dávat si produkční meetingy a vědět, že se na tým můžeš spolehnout. Díky scénáři také zvládneš celý den. Drž se ho striktně, vytiskni si ho a odškrtávej si co už je hotovo. Pokud se něco pokazí, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy to nesmí poznat účastník. Hoří jen v backstage. Pro komunikaci s účastníky a zároveň jako prostředek pro komunikaci s námi během dne používáme aplikaci <a href="https://eventee.co/cs" target="_blank">Eventee</a> od šikovných kluků z <a href="http://www.touchart.eu/cs/" target="_blank">TouchArt</a>.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">To je konec?</span></h4>
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Akce se povedla, všichni jsou spokojení, všechno se zvládlo. Co teď? Pošli follow up účastníkům. Pošli jim tam odkaz na fotky, prezentace, výstupy, nástroje, cokoliv co by je k akci ještě mohlo zajímat. Komunikuj s nimi průběžně, buduj komunitu. Poděkuj patrnerům a řečníkům akce. Nezapomínej na vyhodnocení a sepsání si tudůčka na další akci, aby se chyby mohly napravit.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></div>
<div class="p2">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;">Držím palce při organizování. Před každou akcí si říkám, proč to vlastně dělám, jestli to mám zapotřebí. A jo, stojí to za to. Není nad eventový shon <3</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgE3zh9t5tuKuvgfIZkIPhlk1RH_ApPtYAg9D77KRjqJ2FlVpErK9nhKhe6wDSCy-YXjilL5ZZwSnMbq6NpguvCLyg4F-s9MhgjDw5U-f5fHTzQXHHAfHIQJByOVQXJ9nvHqD022dIXR8Q/s1600/osobnirust18%2540oldrichhrb_1200px-72.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgE3zh9t5tuKuvgfIZkIPhlk1RH_ApPtYAg9D77KRjqJ2FlVpErK9nhKhe6wDSCy-YXjilL5ZZwSnMbq6NpguvCLyg4F-s9MhgjDw5U-f5fHTzQXHHAfHIQJByOVQXJ9nvHqD022dIXR8Q/s320/osobnirust18%2540oldrichhrb_1200px-72.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: small;"><br /></span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-11885319604183006772018-04-23T13:10:00.001-07:002018-04-23T13:10:46.975-07:00Ondřej Brzobohatý na konferenci WO.men<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Dámy, paní, mladé paní, děvčata, dívky, slečny,
sestry, sestřenice, matky, tetičky, babičky, zkrátka milé ženy a vy ostatní,
dovolte mi ze všeho nejdřív ospravedlnit mé vystoupání na toto podium a mou
drzost přijmout roli kompetentního řečníka, muže, který na vaši adresu v
následujících několika minutách vyšle s tím nejlepším přesvědčením snůšku
jednoduchých vět a souvětí, jenž ve svém obsahu zdaleka nepředčí vaši podstatu
existence na této planetě. Jinak řečeno, je mi ctí, že mezi vámi můžu být a
děkuji za tuto příležitost.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Když jsem přemýšlel nad tím, čím bych mohl zrovna
já přispět svým vystoupením k tomuto setkání, se vší pokorou, mě vlastní, jsem
na nic nepřišel. Tedy ne na nic, co by jste samy nevěděly. Víte, připadá mi to
totiž, jako kdyby měl meteorolog popisovat před zástupem hvězdářů a astronomů
vliv ozónové díry na globální oteplování. Zkrátka, to málo o čem se s vámi chci
podělit je těchto pár následujících vět a jedna důležitá prosba, která zazní až
v samotném závěru mého vystoupení…<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Vy, ženy, jste na rozdíl od nás, mužů, dostaly do
vínku výjimečný dar hlubšího vědění a vnímání přesahů celé existence všeho.
Máte smysl a dovednosti, o kterých se může nám mužům jenom zdát. Nejen, že
dokážete dělat v jeden jediný okamžik několik věcí naráz, nebo vnímat mnohem sensitivněji
bolesti či tajemství druhých skryté za přetvářku, nebo odolat nesnesitelné
fyzické bolesti při porodu potomka a chtít to dobrovolně opakovat zas a znovu,
či naslouchat svým instinktům, které jsou spjaty s přírodou, matkou zemí a
celým vesmírem vůbec, <u style="text-underline: black;">vám</u> navíc tohle
všechno připadá přirozené. <u style="text-underline: black;">Nám</u> ne.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">My, muži, se vám v mnoha věcech nejsme schopni
rovnat. Nejde to. Není to vlastně ani náš úkol nebo naše poslání. Snažíme se
stále dokola a zcela marně pochopit ten chaos ve vašich hlavách, který však vy <u style="text-underline: black;">zcela oprávněně</u> považujete za plynulý tok
energie a informací, jenž mají své přirozené konsekvence a jasné účely. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Na oplátku jste zase vy často překvapeny naším
dětským pískovištěm v našich hlavách, kterému my říkáme pevný řád, jehož zákony
podle našeho výkladu určuje racionalita, ale často je to především míra
testosteronu a někdy i drzost nevědomí.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Nechápejte mě prosím špatně… rozhodně zde nechci
vystupovat v submisivní roli obhájce žen a kata mužů, jen bych rád objasnil
anebo snad jen připomenul jistá fakta.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Ženy jsou zkrátka vybaveny výjimečnými
schopnostmi, kterým především muži začali říkat “ženské zbraně” a tyto dary
ženy používají stejně tak, jako by jich využíval kterýkoli jiný tvor existující
na planetě Zemi. Muži ale také nepřišli zkrátka. Náš, říkejme tomu mužským
slovníkem, arzenál, je neméně pestrý, jen je v každém směru podružný nebo
doplňující k tomu ženskému. My muži přineseme spermii, ženy stvoří dítě, my
postavíme dům, ženy z něj udělají domov, my přijdeme s myšlenkou, ženy z ní vytvoří
životní poslání. Cokoliv ženám dáme, dokáží zdvojnásobit, zpestřit, vylepšit a
zdokonalit. To samé ovšem platí i v případě, kdy ženám dáme věci zlé, pak holt
musíme očekávat peklo. Jak říká Danny DeVitto ve Válce Roseových, jsou dvě
věci, ve kterých muž ženu nikdy nepředčí… v lásce a v pomstě. Ale abych to
odlehčil, Walt Disney zase řekl, že žena je víla s kouzelným proutkem a muž je
dýně, která se díky ní může proměnit ve zdobený kočár z drahokamů. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Vím, že to neplatí vždycky a ve všech případech a
nelze to aplikovat na každého jedince, ale znovu opakuji, nejedná se o servilní
mazání medu okolo vašich rtěnek, ale o konstruktivní záměr, který se váže k oné
prosbě, o které jsem v úvodu mluvil. Ale ta prosba má stále svůj čas… <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Vše, co bylo doposud řečeno není nic, co by jste
už neslyšely, nebo se někde nedočetly. Jen, možná, jste na to některé z vás už
zapomněly. Zapomněly jste, jak nepostradatelné jste.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Vždyť díky vám se Adam z ráje nestal do konce své
existence jen nudným polonahým sucharem, ale okusil ze svého života víc, než
měl dovoleno. Že to vy jste byly většinou příčinou či přímo autorkami
historických událostí dějin naší civilizace. A bůhví, možná nejen té naší.
Zapomněly jste, že především kvůli vám se muži před sebou vždy předváděli a
vytahovali a dokazovali vám svoji oddanost a věrnost. Bohyně, královny,
vládkyně, nymfy či víly… vždy na samém vrcholu důležitosti, síly i moci, hodny
obdivu, glorifikace, a především respektu jiných žen i mužů. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">A dnes? Genderová nerovnost, segregace, šikana,
domácí násilí, stereotypy.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Úklid, vaření, domácnost, děti, školy, sex,
manželský sex, porno, nevěry, práce, plat, účty, hypotéky, dluhy, tchýně,
Vánoce, promoce, poluce, důchod.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Hesla, která si vylepíme na naši vnitřní
ledničku, a pokaždé když se z ní jdeme dobrovolně přesytit méněcenností,
zklamáním či depresí, nebo si večer k televizi otevřeme lahev marnosti, se na
jedno z těch hesel zadíváme a ohneme hřbet o další centimetr níž.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Není třeba, abych tyto stereotypy nějak
podrobněji rozváděl a popisoval. Od toho jsou daleko povolanější a v této
oblasti znalejší a erudovanější něž já. Bez sebemenší špetky bagatelizace a s
ohledem na křehkost ledu, na kterém se v následujících větách hodlám pohybovat,
vám všem sám za sebe k tomu můžu říct jediné. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Stereotypy ve skutečnosti existují pouze proto,
že my sami jsme to připustili. My všichni, jak muži, tak ženy. Ony stereotypy
nevznikly jen tak. Nespadly z nebe, ani nevyrostly ze země. Zrodily se v nás
samotných. Ale proč vlastně? Tento termín – stereotypy – jsme si my lidé
vymysleli, abychom se lépe orientovali a udržovali ve společnosti. Jsou zase
jen důsledkem našeho zjednodušování života a postupného otupění v naslouchání
si sebe navzájem. On je vlastně docela paradox, když si uvědomíte, že ty
největší hlavy světa skrze svůj geniální talent vynakládají veškerou svou
inteligenci na to, abychom my tu naši omezili. A měli tak svůj život
jednodušší. Počítače, internet, mobily, auta s automatickou převodovkou,
navigace, Google, wikipedie, GSM banking, mikrovlnky, lžíce na boty, polohovací
křeslo, Netflix. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Žijeme ve světě, který je pohlcen pohodlností, a
to nejen fyzickou, ale především mentální, a tato pohodlnost je potom důsledkem
menšího zájmu o hlubší vědění, důsledkem předsudků, škatulkování, a právě i
oněch stereotypů. A to všechno jenom proto, že je to tak vlastně snazší. Jenom
proto, že jsme se tomu podvolili. Že jsme to připustili. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Renomovaný psychiatr Radkin Honzák říká, že naše
vědomí běží na 2 % mozkové kapacity. Já říkám, je to vidět.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Dovolte mi ho dále citovat: “Obávám se, že obecně
náš mozek bude poněkud degenerovat s ohledem na všechny možné elektronické
vymoženosti, které používáme. Poptejte se, kolik dětí si dnes umí zavázat
tkaničku od bot a kolik lidí s maturitou umí dát dohromady větu o dvou čárkách.
Všechno, co mozek namáhá, ho trénuje, kdežto vše, co mu práci usnadňuje, mozku
dovoluje zakrňovat.”<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Výrok pana doktora Honzáka jen dokazuje, že my
lidé budeme raději neúnavně hledat cestu, jak vše zjednodušit a onálepkovat,
než abychom se zbytečně zaobírali původem a příčinou té či oné problematiky. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Pojďme si ale tuhle jednoduchou rovnici rozebrat
a společně se podívat do tohoto unaveného mozku, který nám pojmenoval a
vymyslel termín – stereotypy. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Stejně tak jako předsudky, i stereotypy vycházejí
z primitivní slabosti a tou je – strach. A z čeho často vychází strach nebo
obavy? Z nevědomí. A nevědomí je následkem nezájmu. Co to tedy znamená? <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Že stereotypy jsou v překladu prakticky jen
nezájmem řešit obsah, který nesou. Pakliže <u style="text-underline: black;">máme</u>
zájem bavit se o roli matky i otce při výchově dítěte, diskutovat o vyrovnaných
platových podmínkách pro ženy i muže nebo rozebírat společenské postavení žen i
mužů takovým způsobem, že při jeho závěrech dosáhnou obě strany vzájemného
porozumění, pochopení a konsensu, potom o žádných stereotypech nemusí být ani
řeč. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Nicméně aby tomu tak bylo, musíme dbát o dvě
nejpodstatnější věci. A to je <u style="text-underline: black;">zájem</u> a <u style="text-underline: black;">respekt</u>.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Bez zájmu a respektu se budeme věčně točit v
kruhu nálepek a předsudků a z veškerých dialogů budou vždy jen spory.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Rád bych ale poukázal na velmi podstatný fakt.
Nejde totiž zdaleka jen o dva rozlícené tábory mužů a žen. Jde o obecné povahy
všech lidé, nehledě na pohlaví, věk, rasu či sexuální orientaci. Nejen v
otázkách stereotypů si můžete častokrát všimnout, jak si například samy ženy
střílejí do svých vlastních řad. Ponižují v očích ostatních ty druhé
emancipované a sebevědomé, jen aby před sebou samými obhájily vlastní
nedostatečnost a méněcennost. Příklady? Módní redaktorky, bulvární novinářky,
ředitelky institucí, šéfky společností, političky, herečky, zpěvačky,
bloggerky… Často se vezou na vlně mužského šovinismu, jen aby se zavděčily svým
nevyřešeným komplexům z dětství či jiným křivdám a vyrovnaly se tak mužům v
jejich testosteronové nadvládě. To, co dokáže žena provést druhé ženě za podraz
či levárnu, by kolikrát nenapadlo ani toho nejlstivějšího mužského.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Já sám jsem vyrůstal mezi intrikami, nebudu dál
rozebírat kde a jak jsem se s nimi setkával, ale znám je víc než dobře. A
bohužel na vlastní kůži díky bulváru také znám, co to je, když se na vaši
adresu dostaví lživá pomluva, které mnoho lidí rádo věří a vy nejste schopni
slova, jelikož se jedná o křivdu, která vám vyrazila dech. Člověk se v takových
chvílích může cítit úplně sám, zrazen, podveden. Ale jak správně popisuje
Miguel Ruiz ve své knize 4 Dohody, jde jen o vnější sen, který se vám snaží
vnutit druzí lidé, aby se oni sami cítili líp. A vy máte vždy na výběr ze dvou
možností. Buďto ten vnější sen přijmout a být dál v roli oběti, anebo ji
odmítnout a žít podle vlastního snu a svého vlastního přesvědčení. Život je
vlastně velice zjednodušeně řečeno takový neustálý boj o to nenechat se nikým
ponižovat a naučit se s pokorou nad nikoho nepovyšovat.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">A k tomu právě nejlépe slouží onen zájem a
respekt. Ty potom tvoří komunikaci, dialog. Dialog mezi muži a ženami, mezi
muži a ženami navzájem, ale i mezi pubescenty a dospělými či mezi dětmi a
seniory, nehledě na pohlaví. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Zájem a respekt, který si můžeme projevit nám
totiž nabízí nepřeberná množství řešení. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Takže mi dovolte, milé ženy, kterým jsem v úvodu
své řeči připomněl váš nezpochybnitelný kredit, abych vás teď obecně a s
nadsázkou pokáral za vaši poddajnost a často i lenost se něčemu takovému, jako
jsou stereotypy, vůbec přizpůsobit. Ano, i já často cítím tu genderovou
nevyváženost a šikanu šovinistických primitivů, kteří zneužívají vaší citové
křehkosti, zranitelnosti a realizují si na vás své komplexy. Ale proti tomu
nelze bojovat jen tak, že to budete pojmenovávat a demonstrativně vykřikovat,
že je to špatně. Proti tomu nejefektivněji můžete bojovat právě vy samy, a to
dvěma způsoby. První způsob je v tom, že mužům, nebo i ženám, nedáte šanci, aby
vás, kdy do takové usurpující role dostali. Nikdo nemá právo kohokoliv vlastnit
či si ho přivlastňovat, vždyť přeci principem slušnosti a respektu je ctít
svobodu druhého člověka. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Muži tohle často popírají a z pozice síly, moci,
vydírají ty ženy zranitelné nebo nesebevědomé. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Ale muži se často chovají právě tak, jak jste je
vy, ženy, samy vychovaly. A tím se dostávám k tomu druhému způsobu. Pouto matky
je daleko silnější než to otcovo a muži dospívají v samostatné jedince
především vlivem vás žen. To vy máte ten obrovský dar mít ve svých rukou
výchovu další generace mužů, kteří budou buďto vašimi nepřáteli nebo spojenci.
To vy z nich dokážete udělat hulváty nebo gentlemany. Vy ženy kojíte nás muže a
příroda ani nedovolila, aby to, kdy bylo jinak.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">Vy jste zkrátka ty královny, vládkyně a bohyně a
my muži jsme, nebo bychom alespoň měli být, vaši oddaní poddaní, vaši milenci,
manželé, přátelé a partneři. Celý svět se zkrátka točí kolem vás, protože to vy
jste nositelkami života.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;">A teď jsme konečně u toho, o čem jsem mluvil v
úvodu… Má prosba!</span><br />
<b style="font-family: "helvetica neue"; font-size: 11pt;"><br /></b>
<b style="font-family: "helvetica neue"; font-size: 11pt;">Moc vás prosím, nikdy nezapomeňte na to, kým
jste!</b></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;"><b><br /></b></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQCMPcfw_hjI8gRwmxnarkSjWcD4O9BwQypaoN9aGqQeARNy3Uuqo-rbKVlH_BPTHD3LIKTYhBCFl0SA5-yZRfPF0ifH-yF3VTXFz0hBIn54y9kTGHgR2HTMN5b-gsM9wm2ekCk4Qq5eA/s1600/WO.men-105.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQCMPcfw_hjI8gRwmxnarkSjWcD4O9BwQypaoN9aGqQeARNy3Uuqo-rbKVlH_BPTHD3LIKTYhBCFl0SA5-yZRfPF0ifH-yF3VTXFz0hBIn54y9kTGHgR2HTMN5b-gsM9wm2ekCk4Qq5eA/s320/WO.men-105.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-layout-grid-align: none; text-autospace: none;">
<span lang="CS" style="color: black; font-family: "helvetica neue"; font-size: 11.0pt;"><b><br /></b></span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-44458797868639975102018-04-19T02:48:00.001-07:002018-04-19T02:51:31.479-07:00Be the girl you want to tell stories to your children about<h4>
V pondělí 9.4. jsem se svým #unicornteam zorganizovala třetí ročník konference WO.men, o které jsem už psala v článku před tím. Tam se i psalo, že jsem z konference měla tak trochu strach a celkově jsem z toho měla špatný pocit. Ale to, co se v pondělí podařilo, mě dostalo do naprosto opačného pocitu a stavu euforie. </h4>
<div>
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgftBCgCXe0r8-PpKujhZlIBXXJtpAeMbrb-ng8frCm0LVn_JBpUQhww7_5bcTJoGnOheLYoenJZ0bzmMlliGgHGcDob_I7G4Ay-qweapi49ia6IP5jJFyS4uWfzY7EqDJi7mZ0MwPbH_o/s1600/WO.men-35.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgftBCgCXe0r8-PpKujhZlIBXXJtpAeMbrb-ng8frCm0LVn_JBpUQhww7_5bcTJoGnOheLYoenJZ0bzmMlliGgHGcDob_I7G4Ay-qweapi49ia6IP5jJFyS4uWfzY7EqDJi7mZ0MwPbH_o/s320/WO.men-35.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Když vy, tak já taky.</h3>
<div class="p1">
Každá z žen, která seděla v publika, udělala ten velký krok napříč změně, koupila si lístek a šla podpořit naší myšlenku a pracovat na sobě. Tak jsem si řekla, že jim to oplatím, že jim to tak trochu dlužím. Tak jsem poprvé za 6 let nebyla někde vzadu, nepozorovala to někde z povzdálí, ale vzala do ruky mikrofon a společně s kolegyní Denčou to odmoderovala. Před rokem bych to do sebe neřekla, ale ve finále jsem si to užila a jsem šťastná, že jsem pokořila svůj obrovský strach.</div>
<div class="p1">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCTTTNEJdiwz2qE1p6tUwXAiS7qXmENYJy4ujtMg1GrsMX3nw5h3OiGA0hrslp6Pk7dPwlc0q-os08RpR-yB66O0Hi7zcN5i9q-Dm0aEHShDXBDR5jZMh6gaL1-tjafbm1VhIvnBJGeGc/s1600/WO.men-93.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCTTTNEJdiwz2qE1p6tUwXAiS7qXmENYJy4ujtMg1GrsMX3nw5h3OiGA0hrslp6Pk7dPwlc0q-os08RpR-yB66O0Hi7zcN5i9q-Dm0aEHShDXBDR5jZMh6gaL1-tjafbm1VhIvnBJGeGc/s320/WO.men-93.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Emma Smetana</h3>
<div class="p1">
Jako první odstartovala konferenci Emma Smetana. Jsem ráda, že přijala pozvání i na tento třetí ročník, má to pro mě symbolický význam. Emma s námi je totiž už od prvního ročníku, kdy jsem jí naivně přemlouvala, jestli by nám to zadarmo neodmoderovala, protože má skvělou myšlenku, ale vlastně na to nemáme žádný budget. A ona na to kývla a konferenci nám odmoderovala. Stejně tak i druhou. A na třetí ročník už i sdělila svůj příběh. Jak zvládá roli matky, redaktorky, novinářky, moderátorky? Jak bojuje se stereotypy? V první řadě, kousek od Emmy, seděl její přítel Jordan. Na něj se Emma během svého vystoupení hodně obracela. Že pro zvládání dítěte, rodiny, je důležité, aby na to byli oba partneři, aby se nerozdělovalo, že matka se o dítě stará a otec jen pomáhá, ale aby péče o něj byla automatická pro oba. Stejně tak je tento přístup důležitý pro to, aby zvládala svůj pracovní život. Co se týče stereotypů, Emma se snaží je co nejvíce vypudit ze svého života a neřešit je. Vyrůstala v prostředí, kde se stereotypy vyskytovali minimálně a za to je vděčná.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDgrOlyY6XZN4-gWnH7sTqa2XdooVZES_7X1ZhQEne26XuHIghdla_y_nK6-Y1bgZkrBQMICPhsUDCdpfsAJ6fc0Dd-k9jWRcaqsXnnOQhiHEc7VX51iTyFJabTCsKAz-J2QSqznyWRmQ/s1600/WO.men-97.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDgrOlyY6XZN4-gWnH7sTqa2XdooVZES_7X1ZhQEne26XuHIghdla_y_nK6-Y1bgZkrBQMICPhsUDCdpfsAJ6fc0Dd-k9jWRcaqsXnnOQhiHEc7VX51iTyFJabTCsKAz-J2QSqznyWRmQ/s320/WO.men-97.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Ondřej Brzobohatý</h3>
<div class="p1">
Druhým řečníkem konference byl muž. Muž s tak silným charisma, že byl hlavním tahákem konference. Už jen samotný nástup na stage usadil účastnice do těch krásných červených křesel v Microsoftu a na chvíli jim zadržel dech. Čekaly, o čem bude mluvit, jestli jediný muž v programu má vlastně k těch stereotypům co říct. A měl.<span class="Apple-converted-space"> Zdůrazňoval, že mezi sebou mají ženy spolupracovat, ne soupeřit. Že si ženy jako matky mají uvědomovat, jakou roli vkládají svým synům do života. Že jsme pro muže naprosto výjimečná stvoření, které oni pro svou odlišnost obdivují. </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5i0mTwZHt1NtKk6l4qkptLdO9IrN1DNqoj-tlvyoc-FQiqH7E_nlFGB0qqMpInoxCRAgKnd5KB0ZKD5VLbFWRY77BP4vgjMaSfRUAjM-EmiVImu43RObS0WtonfNp1iP2pwiTOAqTBd8/s1600/WO.men-107.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5i0mTwZHt1NtKk6l4qkptLdO9IrN1DNqoj-tlvyoc-FQiqH7E_nlFGB0qqMpInoxCRAgKnd5KB0ZKD5VLbFWRY77BP4vgjMaSfRUAjM-EmiVImu43RObS0WtonfNp1iP2pwiTOAqTBd8/s320/WO.men-107.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Tereza Salte</h3>
<div class="p1">
První blok konference uzavřela Tereza Salte, velmi milá a sympatická žena, kterou jsem do programu vybrala hlavně kvůli jejímu příběhu, který má pohádkový happy end. Vysnila si život v Norsku, odešla tam napříč všem předsudkům okolí, nebála se nepohody, která jí tam čekala. Z Norska si odvezla vášeň pro severský styl a svého muže, kterého si vzala a nyní spolu mají syna. Po návratu do Prahy založili agenturu Elite bloggers, která se stará o spolupráci firem s blogery na české a slovenské scéně. První rok a půl fungování agentury si nevyplatili žádný plat a Tereza se na své cestě novorozené podnikatelky potýkala s mnoha stereotypy, které jejich podnikání ovlivnily. Naštěstí nepřestávala věřit a pochopila, že práce snů se šije na míru.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzNMLl02mOA-hZ-LMx86pAN6VQVr4_zbCC2jgb6Jtb-nJBLYLNc5vp4aSfW02_05tR2giggyk36r-wZHZ-ZeZY6q7Bq7ZWsVpxWSp9jgWYx0CJBolZQ0MjGHWreDBt-y4IS6omg2j1Nv8/s1600/WO.men-122.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzNMLl02mOA-hZ-LMx86pAN6VQVr4_zbCC2jgb6Jtb-nJBLYLNc5vp4aSfW02_05tR2giggyk36r-wZHZ-ZeZY6q7Bq7ZWsVpxWSp9jgWYx0CJBolZQ0MjGHWreDBt-y4IS6omg2j1Nv8/s320/WO.men-122.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Michaela Thomas</h3>
<div class="p1">
Míšu jsem poprvé poznala skrze Apel DVTV, kde mluvila o tom, jak nás reklama ovlivňuje už od momentu, kdy se ráno probudíme. Kromě toho, že řeší vliv marketingu na náš svět, tak se zabývá udržitelností, recyklací a je také aktivní feministka. A právě proto jsme ji na konferenci pozvaly. Nebojí se říct názor napřímo, nebojí se být kontroverzní. A to se mi líbí. U její přednášky jsem měla největší aha moment, když uváděla příklad reklamy od Komerční banky, kde jsou ženy zobrazeny jako jednotlivé účty, které musí chlap, v reklamě zobrazovaný jako lord, vyřešit a dělají mu starosti. A KB mu nabízí skvělé řešení, že mu všechny ty účty, ženy, spojí do jedné a on tak bude platit méně. Taky jste tu reklamu do teď tak nevnímali?<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxz6-6Mx7B1o07yRpgC4_Gp3_6FSzpGVGnVl12yXjLcBLY2JAGPVGXbi_m2Gr-iN7jmxIK4Xo2pEOaQvLvfyE6rmbGARaFI052LkOHgtp9FT9FP3crqXqruEd5MkxmCddx1H3QxD95ub8/s1600/WO.men2-3.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxz6-6Mx7B1o07yRpgC4_Gp3_6FSzpGVGnVl12yXjLcBLY2JAGPVGXbi_m2Gr-iN7jmxIK4Xo2pEOaQvLvfyE6rmbGARaFI052LkOHgtp9FT9FP3crqXqruEd5MkxmCddx1H3QxD95ub8/s320/WO.men2-3.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Denisa Dědičová</h3>
<div class="p1">
Po kontroverznější Míše přišla na řadu má úžasná kolegyně Deny. Mluvila o stereotypech, jak se vytvářejí a že je to přirozená obrana pro nás mozek. Škatulkujeme nejen naše okolí, ale také samy sebe. Důležité je začínat u sebe, změnit své myšlení a tím předcházet tomu, že okolí přispějeme k tomu, že nás zařadí do škatulky, o které se my myslíme, že nás tam zařadí. Začarovaný kruh.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1ouGhaMgoDrCWtqXMRHIU1rOXmjBVoF_GeZ1hOYaFnyADXechTCzPXTOZlGvvbdb8qUhhWLFEYmv8HWYWhekt1W663PnkJ2PdYRrHZErQG-ftg6NSGk86ISI3DyjQ7rCUA48_qReiJxU/s1600/WO.men2-16.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1ouGhaMgoDrCWtqXMRHIU1rOXmjBVoF_GeZ1hOYaFnyADXechTCzPXTOZlGvvbdb8qUhhWLFEYmv8HWYWhekt1W663PnkJ2PdYRrHZErQG-ftg6NSGk86ISI3DyjQ7rCUA48_qReiJxU/s320/WO.men2-16.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Tereza Pufferová</h3>
<div class="p1">
Nejmladší řečnice konference, teprve dvacetiletá slečna, sebrala odvahu a se svým příběhem se postavila před 170 účastnic. Už takto mladá pracuje v České televizi jako rosnička, je moderátorkou rádia Helax, zpívá, tančí, hraje, občas si skočí na nějaký modeling. Jeden by nevěřil, že se to dá všechno stíhat. Terky přednáška ve mně nechala jednu důležitou myšlenku: překážky jsou jen v naší hlavě. Sama jich musela za svou cestu několik překonat a to jí dostalo až sem.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjvSI4vm_Olgm_S7bWOa5hquYy9zkrsO7Pi5gppD0GKKAr_0plhsr39x-Qp43oF85428yaE_yN2Sw9IC7yCF_3KsFS_HtmP5F5nDJV_CceYUZ_9a66ovSnAAtssXYW4zE3b7HrxJTNkfI/s1600/WO.men2-26.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjvSI4vm_Olgm_S7bWOa5hquYy9zkrsO7Pi5gppD0GKKAr_0plhsr39x-Qp43oF85428yaE_yN2Sw9IC7yCF_3KsFS_HtmP5F5nDJV_CceYUZ_9a66ovSnAAtssXYW4zE3b7HrxJTNkfI/s320/WO.men2-26.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Pavlína Louženská</h3>
<div class="p1">
Třetí blok konference Pavlína naprosto fenomenálně odstartovala. Mluvila ke svému 23 letému já. <i>Je mi 33 a naučila jsem se svoje chyby sbírat. Lepím si je na stěnu jako motýly a pravidelně se k nim vracím</i>. Úvodní slovo samo o sobě nese tak silnou myšlenku. <i>Když vidí holka inzerát na práci, musí mít pocit, že splňuje 100 % požadavků, aby svůj životopis odeslala. Klukům údajně stačí najít se jen v 60 %. </i>Musíme si více věřit. Musíme se přestat ve vlastní hlavě přesvědčovat, že na to nemáme, protože… Slovo protože od teď musíme vymazat. <i>Ať budeš čímkoliv, nezapomeň sama sebe dát na první místo.</i> Často zapomínáme na to nejdůležitější. Na sebe. Pavlíny přednáška bylo hodnocená jako nejlepší a já jsem po celou dobu její přednášky seděla, nedýchala a hltala každou větu.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLatJB4G22qxOy-zpCuVGuYDPt1s1lsBjlx-OF8sNt8la-zyD2CqOY9yF7cG3ByFZeKGI8SBy-7LjPFTmU4N2IylMG_k9V0InH7b_7emefBErzZZHsizUsmsRauQPtYIVKoLXPA6AXLBE/s1600/WO.men2-41.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLatJB4G22qxOy-zpCuVGuYDPt1s1lsBjlx-OF8sNt8la-zyD2CqOY9yF7cG3ByFZeKGI8SBy-7LjPFTmU4N2IylMG_k9V0InH7b_7emefBErzZZHsizUsmsRauQPtYIVKoLXPA6AXLBE/s320/WO.men2-41.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Daniela Lišková</h3>
<div class="p1">
Žena, která pracuje v IT prostředí na vysoké pozici, pracuje v Microsoftu, má spokojenou rodinu, děti a je stále pozitivní. Daniela podala svou přednášku uvolněným způsobem, který účastnice bavil. Když plán nevyjde, vyjde jiný. Každý nemusí úspěchu dosáhnout přesně nalajnovanou cestou. Není špatné své rozhodnutí změnit, vydat se do neznáma. Když poprvé pracovala na marektingové pozici, o marketingu nevěděla vůbec nic, ale řekla si, že by to mohlo být zajímavé, pozici přijala a vše se učila za chodu. Nebojte se občas kývnout na bláznivé příležitosti.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p2">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOh3DhuDbYAEgqvdREx621uSXM9m8-iY1N3heryQr_uUMwJ3obLm9tcWIPyi1Np3Q9zKUnDtYh1KXGNiCqrwjkP9EwkKZV5wnj6C55yUJjOX20LK8NxBg9lM0NFkr9wn0xRFu_52d_VHs/s1600/WO.men2-50.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOh3DhuDbYAEgqvdREx621uSXM9m8-iY1N3heryQr_uUMwJ3obLm9tcWIPyi1Np3Q9zKUnDtYh1KXGNiCqrwjkP9EwkKZV5wnj6C55yUJjOX20LK8NxBg9lM0NFkr9wn0xRFu_52d_VHs/s320/WO.men2-50.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h3>
Koko Comedy</h3>
<div class="p1">
Kat a Luc, dvě holky od rány, které se nebojí říct věci na rovinu, nebojí se dotýkat zapovězených témat, nebojí se projevit své pravé já. Lepší konec jsme si na konferenci představit nemohly. I v takovém oboru jako je stand up se setkáváme se stereotypy. “To je humor pro holky.” “Černý humor se k holkám nehodí.” “Dnes nebudeš vystupovat, už jednu holku máme.” Takže holky, nebojte se říkat věcem ano a nesoupeřte spolu. Protože pak se vám může stát třeba to, že potkáte svého životního parťáka pro všechny špatnosti, třeba jako Kat potkala Luc.</div>
<div class="p1">
<br /></div>
<div class="p1">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheE4yN13FVDF46BiSpAeMOek_IjcNUyhmo-cBpj9XgshNcNtYY7oTt4ILM3T_8TcPad6-E6xeHQ66L0Xi3BDTKdc6b6CLaFdjF59_jFyQaQUTbwVNpXitoQRG_8KKYosbS5Aw1rDd3lA8/s1600/WO.men2-55.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheE4yN13FVDF46BiSpAeMOek_IjcNUyhmo-cBpj9XgshNcNtYY7oTt4ILM3T_8TcPad6-E6xeHQ66L0Xi3BDTKdc6b6CLaFdjF59_jFyQaQUTbwVNpXitoQRG_8KKYosbS5Aw1rDd3lA8/s320/WO.men2-55.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p1">
<br /></div>
<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
9 přednášek, 10 řečníků, jeden den, nepopsatelný pocit. Konference dopadla nad mé očekávání, všichni řečníci předali to nejlepší ze sebe a já si z každé přednášky odnášim životní moudra. Ale kdybych to měla shrnout do jedné myšlenky, tak použiju větu z Pavlíny prezentace, protože tu mám před očima od minulého pondělí:<br />
<b>FUTURE IS NOT FEMALE. FUTURE IS OURS.</b></div>
<div class="p1">
<b><br /></b></div>
<div class="p1">
<b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNopjO4lqYrFh3XuFWvYVfGsq94g3O6VEAOiEpchDCKL69SRt26w0NTyRXwBWrt2TkvcrNyx1-i5a7Qc9qYQLVuiFp_P1RByrq0u72b0HHQW2AdWubvyNSgHNVJaQhWmGxdx6PyEYZ6n4/s1600/WO.men2-39.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNopjO4lqYrFh3XuFWvYVfGsq94g3O6VEAOiEpchDCKL69SRt26w0NTyRXwBWrt2TkvcrNyx1-i5a7Qc9qYQLVuiFp_P1RByrq0u72b0HHQW2AdWubvyNSgHNVJaQhWmGxdx6PyEYZ6n4/s320/WO.men2-39.jpg" width="320" /></a></b></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-9281519632596065382018-04-08T09:22:00.000-07:002018-04-08T09:42:55.071-07:00I have a dream...<div class="p1">
Zítra nás čeká třetí ročník konference WO.men, tak jsem se tak pozastavila nad tím, co se od toho roku 2014, kdy se začal plánovat první ročník konference, změnilo.<span class="Apple-converted-space"> </span><br />
<span class="Apple-converted-space"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheZxiQaGvLxJYvCuvwIcmHWVT_KGWTCkIW-fV8JQa_7MteBfasdgdcZK3-l8HVnMwKx-C4lR-g_Q6-4qHUIuZYXRdfh7uY2Apzlqdwvo77s4eTcWMw98Z2iFuqfBAzEbFv-a-481bcpwk/s1600/girlboss_2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="360" data-original-width="564" height="204" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheZxiQaGvLxJYvCuvwIcmHWVT_KGWTCkIW-fV8JQa_7MteBfasdgdcZK3-l8HVnMwKx-C4lR-g_Q6-4qHUIuZYXRdfh7uY2Apzlqdwvo77s4eTcWMw98Z2iFuqfBAzEbFv-a-481bcpwk/s320/girlboss_2.jpg" width="320" /></a></div>
<h4>
</h4>
<h4>
Naivita lvl 1000000..</h4>
<div class="p1">
Píše se rok 2014 a já po 2 letech v Economii nastupuju jako event manager do GrowJOBu. Brala jsem to jako hroznou challenge. Poprvé budou eventy jen má zodpovědnost, poprvé to bude jen na mně a budu dělat ty hustý konference. A tak vznikají WO.men, první konference, kterou jsem v GrowJOBu uspořádala. Konferenci pro ženy jsme zorganizovali z toho důvodu, že většina problémů klientek a ženských na workshopech a akademiích pocházela v nízkého sebevědomí a strachu ze změny a nejistoty. Tak jsme dali hlavy dohromady a vznikl první ročník, který se konal 19. února 2015 s podtitulem Čas na změnu je TEĎ. Ty vole, ono se to fakt povedlo. Konferenci jsme vyprodali, řečnice měly skvělé přednášky, nadšenost z akce nepopsatelná.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
2016, do roka a do dne</h4>
<div class="p1">
Přesně o rok později, 19. února 2016 se uskutečnil 2 ročník s podtitulem Začněme u sebe. Tentokrát více profesionálnější, ještě kvalitnější prostory, kvalitnější catering. Do programu jsme zapojili i chlapy, aby to bylo genderově vyváženější. A tak se opět sešlo 150 účastnic, které nadšeně odcházely z konference plné motivace a inspirace.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Zpět do reality</h4>
<div class="p1">
Rok 2017 jsme přeskočily, kvůli mémo odchodu a návratu do GrowJOB, nicméně tu dneska sedím a stresuju se ze zítřejšího třetího ročníku s podtitutem Jak nepodléhat stereotypům. A i když bych se měla těšit a být nadšená, že máme opět vyprodáno, mám z toho smíšené pocity. Od roku 2014 se toho hodně změnilo a pohled na tyto akce už není takový, což mě hodně mrzí. Možná je to tím, že se začalo s touhle tématikou dělat akcí víc a některé z nich jsou pěkný esoterický bullshit, a tak lidi ztratili důvěru k tomuhle typu akcí a pečlivě si vybírají na jakou vlastně půjdou. Další věc je, že po vytvoření mediální bubliny okolo kampaně #metoo, má mnoho lidí automaticky potřebu tenhle typ akce kritizovat. Poprvé za všechny ty roky jsme se setkaly s hodně velkou kritikou a hnusnými komentáři. Vyloženě hnusnými. Asi byste si řekli, že to budou komentáře hlavně od dotčených mužů, kteří si teď myslí, že kvůli #metoo nemůžou ženskou ani pozvat na rande, aby nebyli označení za násilníky. Omyl! Pouštějí se do nás ženský. Sounáležitost, vzájemná podpora, to je něco, co je zřejmě minulostí. Například jedna nejmenovaná právnička nám pod post napsala: <i>Tak tohle je pěkná blbost. Nikdy jsem nezažila předsudky a nezažila je ani žádná úspěšná žena, kterou znám. Ono to asi nebude tím, že někdo je žena. Ale spíš tím, že je hloupá žena. </i>Zřejmě pokud se nás problém netýká, tak vlastně neexistuje.<span class="Apple-converted-space"> </span><br />
<span class="Apple-converted-space"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgB-qbMTdIGASaOxqn_ghwkHQFs_PiJOQCWHFVAu-_mNOSnj0hUuQ31f6IqQ59GAl31ufvtg6OUGmHHAHF0-cPyFhsT8DFma29y46VgrBqNZ2BfzuHAXgyiLkNejzpPxhOhTgb2F7ZPT8/s1600/girlboss_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="720" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgB-qbMTdIGASaOxqn_ghwkHQFs_PiJOQCWHFVAu-_mNOSnj0hUuQ31f6IqQ59GAl31ufvtg6OUGmHHAHF0-cPyFhsT8DFma29y46VgrBqNZ2BfzuHAXgyiLkNejzpPxhOhTgb2F7ZPT8/s320/girlboss_1.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p1">
<br />
A tak si ještě víc uvědomuji, jak je důležité se postavit za myšlenku konference a jít a tesat to do kamene. Možná si to beru moc osobně, ale chci žít ve světě, kde mě nebudou ostatní soudit a škatulkovat jen kvůli tomu, že jsem žena, k tomu ještě blondýna, která často nosí růžovou. Nechci pořád někoho přesvědčovat o tom, že jsem opravdu ta kompetentní osoba, se kterou to můžou řešit a že opravdu mám ty schopnosti na to, abych daný projekt dokázala ukočírovat. Dřív jsem se hodně snažila jít tomu naproti, oblékat se vážně, byznysově, aby mě brali vážně. Vystupovat hodně na úrovni, aby mě brali vážně. Ale víte co? <b>Fuck it!</b> Půjdu klidně celá v růžovým, v teniskách, v mikině, s černou rtěnkou na puse. Nechci žít ve světě, kde můj vzhled rozhoduje o tom, jak mě budou brát.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px 'Helvetica Neue'; color: #454545}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px 'Helvetica Neue'; color: #454545; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
Ale aby to nekončilo negativně, tak je tu šance, že se to změní. Potkávám častěji muže feministy, kteří se snaží tu změnu vyvolat s námi. Mám okolo sebe úžasné ženy, které se nebojí o tom mluvit. A ty budou i na zítřejší konferenci, za což jsem neskutečně vděčná. Mění se to, doufejme, že k lepšímu a doufejme, že to půjde rychleji než do teď.<span class="Apple-converted-space"> </span><br />
<span class="Apple-converted-space"><br /></span></div>
<div class="p1">
<span class="Apple-converted-space"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ4FwoQxCYH-b0VxMeA2Hhyphenhypheny11KTM2Oi3RqrB93IZzblg-G6q-2TZeLL3eegetjvZKKJSYPnMN02e_-ytu1oYPxICdXUS4fVYOzta5UYO_EkpbwmjExR3O9SOGpcZbm5g36raDpH19iSc/s1600/IMG_2698.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="737" data-original-width="750" height="314" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQ4FwoQxCYH-b0VxMeA2Hhyphenhypheny11KTM2Oi3RqrB93IZzblg-G6q-2TZeLL3eegetjvZKKJSYPnMN02e_-ytu1oYPxICdXUS4fVYOzta5UYO_EkpbwmjExR3O9SOGpcZbm5g36raDpH19iSc/s320/IMG_2698.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="p1">
<span class="Apple-converted-space"><br /></span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-22423238411483294242018-03-12T11:30:00.001-07:002018-03-12T11:30:28.460-07:00Jednorožci. Novodobé božstvo dodávající sílu a odvahu<b>Co pojí mileniály a jednorožce? Víra. Víra se v průběhu desítek let transformovala natolik, že lidé už dávno nemusí věřit pouze v klasické vyobrazení boha spojeného s náboženstvím a církví. Dnešní náboženství je duchovní, abstraktní, hmatatelné i esoterické. A každý si z toho nepřeberného množství může vybrat to své, ať už je to jóga, meditace, nebo dobročinnost. Mnoho lidí věří v sílu rodiny a partnerského svazku, každý si zkrátka najde něco víc, k čemu se může obrátit v nejslabších chvílích.</b><br />
<b><br /></b>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtI1-cO4rJXs41yn1V7XjzZorBHoHKOVmOL4jfU9-ZD6Xf2HaO8XB6VNIncFjchBSWVAKYndSUC6IusOGLIHqys6Zb2KF5ks7nJw2H1l0kTPVYPwQRBOd05DCll85HHgeTWBnxC-DwhSA/s1600/_DSC1550.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtI1-cO4rJXs41yn1V7XjzZorBHoHKOVmOL4jfU9-ZD6Xf2HaO8XB6VNIncFjchBSWVAKYndSUC6IusOGLIHqys6Zb2KF5ks7nJw2H1l0kTPVYPwQRBOd05DCll85HHgeTWBnxC-DwhSA/s320/_DSC1550.JPG" width="320" /></a></div>
<b><br /></b>
<br />
Pro mileniály jsou to jednorožci. V Bibli byl jednorožec obrazem síly a nezkrotného divokého zvířete. V 15. století nakreslil Raffael Santi obraz Dáma a jednorožec, symbol panenství a čisté lásky. Z historického hlediska byli jednorožci ztvárněním pozitivních hodnot. Pro mileniály mají význam podobný, dokonce mnohem silnější. Svět okolo nás je temný, nespravedlivý, tvrdý a nebere si žádné servítky. A tak utíkáme k něčemu, co známe, co nám dává sílu a pocit jistoty. Necháváme se unést kouzlem nostalgie zpět do dětství, kde pro nás jednorožci představovali smířlivá roztomilá stvoření. Bez zaváhání se necháváme pohltit dětinskostí a nebojíme se to skrývat. Je to póza, vyjádření našeho přístupu k okolí, společnosti, kultuře, politice.<br />
<br />
Jednorožec je symbol výjimečnosti a vystoupení z davu. Dává nám odvahu stát si za svým, vystoupit z komfortní zóny a čelit pohledu ostatních. Proč? Protože být člověkem je moc komplikované. Jsme totiž generace, která mění pracovní podmínky a žije na vlně onlinu.<br />
<br />
Každý den utíkáme z reality, obracíme zrak do chytrých telefonů a dobrovolně se vystavujeme porovnání s našimi vzory, tedy s lidmi, kteří toho zákonitě dokázali víc než my. Sociální sítě nám obvykle ukazují dvě roviny: absolutní nenávist, nebo naprostou spokojenost, dokonalost a luxus, které z povzdálí sledujeme a porovnáváme s vlastními dosavadními úspěchy. Vymizela normálnost i zobrazení neúspěchu. Nikdo se nefotí po probrečeném dni, když se to nepovede. A tak se snažíme držet tempo, nedávat najevo zranitelnost, skrývat slabé stránky a ukazovat se v tom nejlepším světle.<br />
<br />
Teď je ten správný čas stát se jednorožcem.Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-39786869614996484742018-01-02T13:12:00.001-08:002018-01-02T13:15:41.332-08:00Tak čau, 2017<div class="p1">
Přes Vánoce se mi podařilo něco, co jsem nedokázala udělat za celý rok 2017. Na 4 dny jsem měla zavřený počítač a ani na něj nesáhla. A tak jsem měla čas zapřemýšlet co mi rok 2017 dal a co mi vzal a co si z toho beru do roku 2018.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="p1">
<i><b><span style="color: #999999;">Kolotoč změn, kotrmelců,<span class="Apple-converted-space"> </span></span></b></i></div>
<div class="p1">
<i><b><span style="color: #999999;">výstupu nahoru a pádu dolu,<span class="Apple-converted-space"> </span></span></b></i></div>
<div class="p1">
<i><b><span style="color: #999999;">refresh hodnot a kopanec do prdele.<span class="Apple-converted-space"> </span></span></b></i></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Naučila jsem se říkat NE</h4>
<div class="p1">
Malej prcek se jako jedny z prvních slov učí ano a ne. Nebo aspoň kejve hlavou nahoru a dolu, doleva a doprava. Čím jsme starší, říkat NE je těžší. Jako by to mělo okolo sebe nějakou ochranou hmotu, do které narazíme vždycky, když se ty dvě písmena chystáme vyslovit. Jako by to bylo něco, co se prostě nedělá. Když na to má přijít, je mi špatně, na čele mi vyrazí studený pot a mám pocit, že jakmile to vyslovím, ten druhý vytasí sekeru a usekne mi hlavu. Bojovala jsem s tím pocitem strašně dlouho, znám všechny ty motivační a koučovací nástroje, ale stejně jsem to neuměla. Zlom přišel až v okamžiku, kdy neříct NE by pro mě znamenalo jít sama proti sobě, proti mým hodnotám a proti své cti. Tak jsem řekla NE a víte co? Nebolí to. A ulevilo se mi, vážně. Nebojte se konfrontovat ostatní s tím, co dělat nechcete. Jsme jen lidi a pokud vás ta druhá strana alespoň trochu respektuje, pochopí to. A pokud ne, nestojí za váš drahocenný čas.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Zbavila jsem se toxických lidí<span class="Apple-converted-space"> </span></h4>
<div class="p1">
V listopadu jsem byla na konferenci od Marie Claire: Dream big. Jako první přednášku měla Pavlína Zychová, nadupaná mladá holka, která krotí svět IT. Její přednáška byla hodně inspirativní, stejně jako další, ale v hlavě mi zůstala jedna myšlenka, kterou jsem pak hned aplikovala do života. Zbavit se toxických lidí. Máme je okolo sebe všichni. Ozvou se jen když něco potřebují, když je něco trápí, chtějí pomoc, chtějí laskavost, chtějí jít do kina, ale nemají s kým. Berou náš čas, naši energii a nedávají nám ji zpět. Vztahy mají dvě strany, mají být oboustranné a mají nás naplňovat, ne nám brát.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Drábková, nepičuj…</h4>
<div class="p1">
Autor této skvostné věty je moje drahá unicorní polovička Nicole. Takový moje zrcadlo, který věčně chodí, dává mi zpětnou vazbu a nic mi nenechá jen tak. Je to votravný, ale pomáhá to. Ona je to totiž vážně pravda. Zatnout zuby a nepičovat. Jít mimo tu komfortní zónu a postavit se tomu čelem. „Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.” Mahátma Gándhí <span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
A tak poučená a trochu rozbitá rokem 2017 vstupuju do roku 2018 s nadějí, že to všechno dobře dopadne. Že je všechno tak jak má. A má to nějaký význam. A že to jsem pořád já <3</div>
<div class="p1">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY4REdpym2mA27FMUisIDrWzjESIE3SoI29FCHCo3NHcLgjT-nXdzdCVp69u0RNtaDVHvr4O7OrIHpAf99GwZd8H8a-BYbgyhKNn8coR8evzoEIgnaWzcZqmrqhRa7-n1N-rGzWiXSCtY/s1600/Photo+Aneta_19.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY4REdpym2mA27FMUisIDrWzjESIE3SoI29FCHCo3NHcLgjT-nXdzdCVp69u0RNtaDVHvr4O7OrIHpAf99GwZd8H8a-BYbgyhKNn8coR8evzoEIgnaWzcZqmrqhRa7-n1N-rGzWiXSCtY/s400/Photo+Aneta_19.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="p1">
<br /></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-61328590321885588462017-12-10T13:35:00.003-08:002017-12-19T23:49:22.083-08:00Sraz všech pisálků<div class="p1">
V pátek jsem měla tu čest zúčastnit se osmého opakování Copycampu, který organizuje Hájednička. Dát celodenní konferenci na pátek, ještě v tomhle hektickém vánočním čase, se může zdát jako sebevražda. Naštěstí si někdo dal velkou práci s výběrem řečníků, takže program bavil a naučil. A jelikož ne každý má čas si celý den sednout do komunisticky laděného KD Domovina v Holešovicích, rozhodla jsem se sepsat své poznámky do článku a šířit tak copyrady dále.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR4RH3nhozIk3kFQJERrYgModBbt5NvApMgxOWKHg89xjWUGKXWyXL4C8LoszWJ848FExRj9ptL75k0mg2qE_amcFv41zvWxVE7CK68HYOwXJMeAAfXUGBHg0iWPsBjDhgrtTjp0Kx6Lw/s1600/IMG_0296.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1202" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR4RH3nhozIk3kFQJERrYgModBbt5NvApMgxOWKHg89xjWUGKXWyXL4C8LoszWJ848FExRj9ptL75k0mg2qE_amcFv41zvWxVE7CK68HYOwXJMeAAfXUGBHg0iWPsBjDhgrtTjp0Kx6Lw/s320/IMG_0296.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
PíÁr článek je polibek smrti</h4>
<div class="p1">
První přednášku si na svá bedra vzala Lucka Štěrbová, která velí copy oddělení v H1.cz. Přednášku věnovala firemním blogům a jejich využití a převzetí moci nad PR články. Na začátek trochu čísel: 71 % copíků spravuje blog, 42 % z nich na tom spolupracuje s externistou, 38 % odvážných se tomu věnuje pravidelně a 33 % vytváří publikační plán. Takže sice platí, že obsah je plán, ale v tomhle případě je nahý. Potenciálu firemních blogů není využíváno naplno. Co je důležité? Odpovídat zámštu uživatele, zvolit odpovídající typ obsahu. Když bude uživatel hledat jak tančit valčík, článek ho nepotěší. Dát si záležet na relevanci a přínosu pro uživatele je na prvním místě. A aby to nebyla jen teorie, obohatila Lucka svou přednášku o příklad jejich klienta UPC a jejich blogu dostupnyinternet.cz. Blog postavili na 4 pilířích: data, spolupráce se SEO, selský rozum a kompletní přístup. A jaké praktické rady předala ze spolupráce s tímto klientem? Články nechte uživatele ohodnotit hvězdičkou. Pokud hodnotí pozitivně, článek bude ve vyhledávání vyjíždět na horních pozicích. Nejčastější problémy, které mohou uživatelé řešit, dát na horní pozici, ať jim článek odpoví rovnou a odbornější texty dát níže, ať si na své přijdou i znalejší uživatelé. A pokud je článek dostatečně odborný, není nic jednoduššího, než ho dát na wiki a dát si zpětný odkaz na článek do zdrojů. Easy peasy. No a jak je to s těmi PR články? V dnešní době je výhodnější napsat článek na blog a pak na něj udělat odpovídající kampaně. Bude to mít větší a měřítelnější dosah a hlavně, označení PR články jako “komerční sdělení” je polibek smrti. Zabito. Umlčeno. Už se ho nikdo nevšimne. A na závěr: Obsah je král, ale efektivní distribuce obsahu je celým královstvím.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Roztomilý hightower ajťák</h4>
<div class="p1">
Aby byl vesmír v rovnováze, kreativní Lucku vyměnil systematický Mirek. Mirek Pecka, další vyslaný bojovník za H1.cz. Vysoký něco přes 2 metry, klidný přednes a roztomile podaná pokora k tématu. Přednáška s názvem Jak dokázat, že váš obsah má smysl byla spíše analytického rázu. 77 % copíků využívá ke své práci Google Analytics, ale neukazují nám ani zdaleka tolik, kolik bychom měli chtít. Na začátku je potřeba si položit tři základní otázky: Odkud lidi přicházejí? Kam přicházejí? Co na webu dělají? Jinak řečeno, zajímá nás kolik lidí stáhlo soubor na webu, kam na onepage webu návštěvníci doskrolovali, kolikrát si spustili video nebo kolikrát klikli na telefon v kontaktu a zavolali. Mžeme to buď řešit s programátorem, kvůli tomu večer vypít lahev vína, mít nervy v kýblu a ptám se sama sebe, jestli jsem z Marsu, že mě pořád nechápe, nebo zapojit šikovný nástroj Google Tag Manager, který nám dokáže odpovědět na více otázek a psát tak texty na web, který dobře známe.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
“Z toho bych se zeblil.”</h4>
<div class="p1">
Ondra Ilinčev přišel, pobavil, potrolil pár firem, dál nám fakt dobrý rady a zase odešel. Přednáška, která mě bavila od začátku do konce. První otázka: Co je důležité na textu? Musí se dát přečíst. Proč milujeme Apple? Designově dokonalý, 11 z 10. A to i fonty. Jaké písmo se čte rychleji? Patkové nebo bezpatkové? Je to jedno, nemá to vliv. Nejméně důvěryhodné písmo? Comic Sans, druhé Helvetica. Nejdůvěryhodnější? Baskerville. (<a href="https://marketingexperiments.com/value-proposition/importance-of-font" target="_blank">studie New York Times, vliv písma na vnímání článků</a>). A na závěr 5 pravidel, které bychom měli respektovat:</div>
<div class="p1">
</div>
<ol>
<li>velikost písma - minimum 14 px na telefon, 16 px na tablet, 18 px na notebook, 21 px na PC. Čím měnší písmo, tím přitahuje pozornost, až si uživatel řekne “Ha, tohle nechtějí, abych si přečetl”</li>
<li>délka řádky - optimální délka 80 - 100 znaků</li>
<li>výška řádky - 1,4 - 1,6 px (1,5 násobek velikosti písma)</li>
<li>typografická škála - dodržovat základní pravidla: H1 nadpis 60 px, H2 32 px, H3 24 px, H4 19 px, intro text 24 px, body text 19 px</li>
<li>kontrast - minimálně 4,5 : 1 a myslet na starší lidi, kterým se zhoršuje zrak</li>
</ol>
<br />
<div class="p1">
Doporučený zdroj: Dieter Rams 10 principles od good design</div>
<h4>
<br />Hluboká práce</h4>
<div class="p1">
Další dámou na pódiu byla Míša Mužíková, která stojí za <a href="https://copytriky.cz/">https://copytriky.cz/</a>. Účastníkům předala principy z knihy Hluboká práce a jak si tak vytvořit klid na práci. O této knížce jsem už psala ve <a href="http://www.staymilenial.cz/2017/11/hodnotne-veci-si-zadaji-hlubokou-praci.html" target="_blank">článku</a> dříve. Míša to shrnula do 5 nástrojů, přizpůsobených přímo jen na psaní:</div>
<div class="p1">
</div>
<ol>
<li>používat PC jen když je to třeba<span class="Apple-converted-space"> </span></li>
<li>vědomě řídit na co se soustředit</li>
<li>snižovat riziko vyrušení</li>
<li>najít si vyhovující styl v práci s e-maily</li>
<li>šetřit síly</li>
</ol>
<br />
<div class="p1">
Doporučený zdroj: Spisovatel jako povolání od Haruki Murakami</div>
<h4>
<br />Bojíte se o práci?</h4>
<div class="p1">
Na tuhle otázku odpovídal Vladimír Saur, další hájedničkový mušketýr. Automatizované psaní textů doporučuje, když je na webu podobný obsah, když se segmentuje a personalizuje a pokud se testují různé varianty. Jde hlavně o práci s čísly, faktograficky laděné texty. Nesmí se však zapomenout, že tenhle druh textů má své limity, což je daň za úsporu času a peněz.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Co, jak, proč a hlavně s kým</h4>
<div class="p1">
Ondra Bělský krotí SEO tým ve firmě, která má snad nejvíc nenáviděného maskota ever. Alza. Obsahovou strategii, o které přednáška byla, postavil na Zlatém kruhu od Simona Sinka: co, jak, proč. Co to je a jak se to používá asi vysvětlovat nemusím, ale pokud by někdo nevěděl, hezky je to sepsáno od <a href="http://growjob.com/clanky-corporate/zacnete-s-proc/" target="_blank">Petra Ludwiga</a>. Zlatý kruh doplňuje o další a to je S KÝM. Je důležité zapojit do tvorby nejen copíky, ale i nákupčí, marketing, UX, html, webaře, HR, PR, pobočky,…. A moudro na konec? Nebuďte seocentrici, dělejte obsah pro lidi.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Zase to GDPR</h4>
<div class="p1">
GDPR mě straší snad na každém rohu a je to fakt masakr, práce na tom haldy a ještě hrozí hrozný pokuty. Nicméně, Petra Dolejšová, sympatická právnička z eLegal, dokázala proměnit téma GDPR v cukrovou vatu. Najednou to nevypadalo jako strašák a doputovalo k nám příjemné uklidnění, že v tom nejsme sami a že to vlastně bude v pohodě. Takže, mít souhlas se zpracováním údajů se vyplácí, dělejte zpracovatelské smlouvy a nejvíc se bojte těch lidí, kteří vás můžou hodnotit a udělat tak například na sociálních sítích velké haló. A nebojte se, kontrola zatím chodit nebude, mají dost práce.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Stories jsou dětské hřiště</h4>
<div class="p1">
Michal Kotek z fragile.cz přišel s návodem, jak bavit fanoušky na Instastories. Vymýšlejte, používejte emoji, ptejte se, tvořte příběhy, zapojite aplikace a bavte se. Užitečné aplikace: Filmr, Spark post, Vidlab, Glitch cam, Canva, Hypno, Videolap a ta klasika jako VSCO, Snapchat, Hyperlapse, Boomerang nebo Photoshop. A trendy na rok 2018? Modrá a červená barva a do nich laděné feedy a negativ.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Kritické myšlení musí být všude</h4>
<div class="p1">
Na Copycampu nemohl chybět ani Petr Ludwig se svým tématem kritické myšlení. To totiž musí být všude. Přednáška byla o racionálním kvocientu, o kterém mluvil i na konferenci #krimyš, kterou jsme měli v říjnu. Než sem vypisovat co to je, koukněte se na <a href="https://slideslive.com/38903265/co-je-to-rq-racionalni-kvocient" target="_blank">záznam přednášky</a> a nebo pak na jeho <a href="https://www.krimys.cz/video-kurz/" target="_blank">kurz kritického myšlení</a>.</div>
<div class="p2">
<br /></div>
<h4>
Rimmer zabil</h4>
<div class="p1">
Na závěr ta největší zabijačka. Fenomálně téma odlehčil a znásilnil Jirka Charvát, mistr ČR ve slam poetry. Smála jsem se, brečela, bavila se. Na závěr nejlepší způsob jak uvolnit atmosféru. Nedokážu vypsat o čem to bylo, to by prostě nebylo ono. Tak budu doufat, že záznam bude veřejný a pak sem připojím video. Ale fakt to bylo boží.<span class="Apple-converted-space"> </span></div>
<div class="p2">
<br /></div>
<style type="text/css">
p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica}
p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica; min-height: 14.0px}
</style>
<br />
<div class="p1">
<i>No a víc už toho nebude :) Copycamp pobavil, naučil. Určitě jsem tam nebyla naposledy.</i></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-22001600346101936452017-12-03T13:48:00.006-08:002017-12-07T09:22:45.721-08:00Vyhlašuji odporu válku<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Dám si sprchu, rozsvítím si světýlka, zapálím svíčky, naleju si skleničku červenýho a sednu si pohodlně na gauč. Vytvořím si tak atmosféru, která bude minimalizovat hladinu mého odporu. Prokrastinace. Odkládání. Boje s mým kreativním já. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Vždycky když napíšu těch pár vět, dám do toho kousek svého já a pak kliknu na to kouzelné tlačítko "Publikovat", svět je najednou krásnější, lehčí, příjemnější. Hrozně ráda bych psala články častěji. Každý den mě napadne minimálně jedno téma, o kterém bych mohla něco napsat, ale pak přijde on. Ten temný a zrádný nepřítel, něco ve mně, co se mnou bojuje a nenechá mě žít život podle sebe. Ten, který nikdy nespí. Neviditelná síla, nepřítel, svině. <i>ODPOR</i>. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Cokoliv, co vyžaduje odmítnutí okamžitého uspokojení, je boj. Boj s naším já, které vždycky bude volit tu nejsnažší variantu. Chci napsat článek, ale přeci jen si ještě uklidím, projedu Facebook, co když se na Instagramu událo něco nového, kouknu na Stories, pustím si jeden díl seriálu, pak se mi přece bude líp přemýšlet, už je skoro půlnoc, to už stejně nic nevymyslím, půjdu si lehnout a napíšu to zítra večer.</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Cítíš odpor? Dobrá zpráva. Na tom projektu ti totiž záleží. Bez odporu nevznikne umělec. Bez odporu nepřijde ten pocit uspokojení při překonání sebe sama. Každý velký umělec, spisovatel, vynálezce, úspěšný manažer, začínal svou cestu bojem s odporem. Každý krok k vysněnému stavu něco stojí, je to cesta mimo komfortní zónu a dobrá zpráva je, že odpor jde porazit. Může se to zdát nemožné, dokud si neuvědomíme, že se nám to daří. A tak se rodí profesionálové. O odporu ví, ale nedovolí mu vstoupit do jejich pracovního procesu. Dělají svou práci z lásky, zasvěcují ji celý život. Jsou trpěliví a vědí, že odpor využívá proti amatérovi jeho vlastní nadšení. A tak jednají navzdory svému strachu, se kterým žijí celý život. I ten nejlepší řečník na planetě je před svým vystoupením nervózní, i když jde na pódium už po 126485905937763té. Profesionál mé své práci vášeň, pohlcuje ho a nedělá ji pro uznání ostatních. <i>Zamysli se, dělal/a bys svou práci i kdybys byl/a poslední na planetě?</i> Děláš ji pro podstatu své věci? Naplňuje tě? Je to smysl tvého života?</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Andělé, kteří nás drží na té správné cestě. Každý umělec má můzu, něco vnitřního, co mu říká kam jít. Říkejme tomu vize, poslání, vyšší smysl, Bůh. Žádné označení není to správné, každý má své pojmenování pro smysl jeho existence. Pokud ho to drží nad vodou, vede správným stylem a určuje to jeho další kroky životem, je to ono. V zápalu činnosti přichází ta mocná síla, flow, duševní stav naprostého ponoření. A to je smysl života každého kreativce. Stav flow je krmením naší duše, pohonem naší mysli. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i><br /></i></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i>Kopni odpor do prdele, ujížděj si na flow a odblokuj tak svou kreativitu. Bojuj.</i></span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i><br /></i></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqr4A6dbhkSCqGrgKkBmuIcKhqBXVaiHhLgaBArgFd_0OBo619vg1jfLAKJh-oPVfOggZ_ToxLLgtt9LEgdD3k-QQk5JvCS2x7re-ghweXf1X6kufYMrDR01hA0MqjvIcqF4vsDpmjaEk/s1600/_DSC1550.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1068" data-original-width="1600" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgqr4A6dbhkSCqGrgKkBmuIcKhqBXVaiHhLgaBArgFd_0OBo619vg1jfLAKJh-oPVfOggZ_ToxLLgtt9LEgdD3k-QQk5JvCS2x7re-ghweXf1X6kufYMrDR01hA0MqjvIcqF4vsDpmjaEk/s320/_DSC1550.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">PS: A taky si přečti novinku od <a href="https://www.melvil.cz/" target="_blank">Jan Melvil Publishing</a> - <a href="https://www.melvil.cz/kniha-valka-umeni/" target="_blank">Válka umění</a>.</span></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i><br /></i></span>Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-3315837837823110862017-11-15T06:40:00.002-08:002017-12-05T07:26:22.427-08:00Projektové rulezzz<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Už téměř 4 roky dělám pořád nějaké projekty. Ať jako součást mého zaměstnání, nebo občas někde něco vypomůžu, když se mi projekt líbí a má smysl. Ale ve zkratce je to o tom vymyslet projekt, dát dohromady jak bude vypadat, co se má na tom všechno udělat, jaký bude mít budget, ten pak i hlídat a když pak samotný projekt proběhne, tak jeho vyhodnocení a další akční plán. Kdo tuhle práci zná, tak ví, že je to strašně moc práce, člověk si musí hrozně moc věcí hlídat a pokud na něco zapomene, může to projekt ohrozit. A to se mi už párkrát stalo.</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">A tak jsem se z každé chyby vždycky poučila, sebrala své spadlé sebevědomí ze země (a to bylo rozdupané davem, který prošel jednou a tam a jednou zpátky) a trochu víc se do toho zabrala. Do svého každodenního fungování jsem zapojila 3 nástroje, bez kterých bych nebyla vůbec schopná zvládnout všechnu tu práci, kterou už mám za sebou.</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">1. TODO + Moleskine</span></h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Dlouho jsem si dávala dohromady různé formáty todůček. Na každý den jeden papír, psát si to do bloku, psát si to do kalendáře v telefonu, aplikace na TODO do počítače... Nic mi nevyhovovalo na 100 %. Až když jsem díky kolegovi Kubovi narazila na diář od <a href="https://cz.moleskine.com/en/?gclid=CjwKCAiA9MTQBRAREiwAzmytw6TwZJEv_rGMKIuHhV0kpmOpuW0MSj-AMo3Nd7nbALr9s1Z7SzwnmxoC_8cQAvD_BwE" target="_blank">Moleskine</a>, pochopila jsem jeho kouzlo a začlo pro mě <i>organizační porno</i>. Na každý den v týdnu si píšu úkoly do červených kroužků. Pokud úkol dokončím, zaškrtnu ho černě. Úkoly zároveň časově ohraničím, abych věděla kolik mi to zabere. Příklad: porada trvá od 9 do 11 hodin, tak si k úkolu napíšu 9:00 - 11:00. Díky tomu vím, že do oběda budu mít prostor hodinu a navazující úkol zvolím takový, abych to stihla. A na ten první úkol ho napojím šipkou, abych věděla jak to jde za sebou. Tenhle systém mám z knihy <a href="https://www.konec-prokrastinace.cz/homepage/" target="_blank">Konec prokrastinace</a>. Je to skvělá věc, všem doporučuji. A to nejen kvůli tomu, že autor knihy je můj šéf :))) Tenhle systém jsem si pak trochu poupravila svým potřebám, přidala další fluffy barvičky. Když v ten den úkol nestihnu, celý ho začerním a přepisuji ho na další den. TODO na další den si píšu den předem večer, nebo pak ten den ráno. Už jsem na tom tak závislá, že pokud ho nemám na ten den napsaný, nejsem schopná začít pracovat. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPZJBno8qJFnCerIADdoz2Rv0EcMbs4xTGWKyZFZKcSPRc7pdV-6ZJ_ls6Ffq0B8dG4G4Rg_MWj1CttxIAPtmIvskIEPI-ddT_5ND5cI0RQUtCa47j7aZZZZNOe-Bngchb-1uXMrbSX_8/s1600/moleskine.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPZJBno8qJFnCerIADdoz2Rv0EcMbs4xTGWKyZFZKcSPRc7pdV-6ZJ_ls6Ffq0B8dG4G4Rg_MWj1CttxIAPtmIvskIEPI-ddT_5ND5cI0RQUtCa47j7aZZZZNOe-Bngchb-1uXMrbSX_8/s320/moleskine.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu5fQ3IC9X23Bt3X0mZkAobVtpTyoaD-LwDHtBoEgqnBXKvRHEoerFg7CmpkXjrBIN1tQZe9Q-wTgdPl1cX8dpHvHYPQAp3HayNFnUHi50vORxBkUhDQ5Tf7V-PhMzuMKaiwS5FXmCGcY/s1600/moleskine_2.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhu5fQ3IC9X23Bt3X0mZkAobVtpTyoaD-LwDHtBoEgqnBXKvRHEoerFg7CmpkXjrBIN1tQZe9Q-wTgdPl1cX8dpHvHYPQAp3HayNFnUHi50vORxBkUhDQ5Tf7V-PhMzuMKaiwS5FXmCGcY/s320/moleskine_2.JPG" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">2. Trello</span></h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Projekt má různé části a je potřeba je mít všechny někde zobrazené a vidět co se pod tím všechno skrývá za úkoly a na jaké oblasti si dát pozor. A k tomu mi nejvíce vyhovuje <a href="https://trello.com/" target="_blank">Trello</a>. Ke každé konferenci, kterou pořádám, mám udělanou samostatnou nástěnku. Nejdůležitější věc je zvolit si k nástěnce vhodné pozadí, bez toho nejde začít pracovat :) Pak si přidávám sloupce, které projekt dělí na části. Příklad sloupců u konference: řečníci, témata, marketing, partneři, produkce, check-list, ideas. Ka každému sloupci jsou pak přiřazené karty, na kterých jsou například řečníci, které chceme oslovit, partneři, s kterými jednáme apod. Ke každé kartě jde pak přidat štítek, todůčko, seznam povinností, přílohy, fotky, termín dokončení, dá se o toho označit kolega, kterému to pak vyskočí v notifikacích. Když na tom pracuje víc lidí, vidí všechny aktuality, vidí co jsem já přidala, na čem pracuju apod. Neskutečně mocný nástroj, pokud se ho člověk naučí využívat. Frčím na něm už asi 3 roky a dokonce je už i v češtině. Trololooo</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYnp7u__kmcu4YEnJEh5OWa_Ow22CZXmU1ZKlEptBNrjxE6jQXaZLTQYXK3x3jcBUZeQKMzFUp-At520G3QwmO0ybQ5_ydImEiMcWFgL-BZkE0uiaZXXAai_EWispsUw6aBeRZbQl6fTk/s1600/trello1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYnp7u__kmcu4YEnJEh5OWa_Ow22CZXmU1ZKlEptBNrjxE6jQXaZLTQYXK3x3jcBUZeQKMzFUp-At520G3QwmO0ybQ5_ydImEiMcWFgL-BZkE0uiaZXXAai_EWispsUw6aBeRZbQl6fTk/s320/trello1.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGyLHcRTd66hxCWmj_1E8Km8go0ZW3jRXh7SZYWPLUqzkdRiORDkfVVRXZ2h4Z58d5f09avOJz6rdsj3mYnf8Cl6GfIOgbmi7m3LfJqO6zsj0DjpPoP6jnEj9YlibRkQfXu1Pm7sLKGxQ/s1600/trello.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGyLHcRTd66hxCWmj_1E8Km8go0ZW3jRXh7SZYWPLUqzkdRiORDkfVVRXZ2h4Z58d5f09avOJz6rdsj3mYnf8Cl6GfIOgbmi7m3LfJqO6zsj0DjpPoP6jnEj9YlibRkQfXu1Pm7sLKGxQ/s320/trello.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">3. Google drive</span></h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><a href="https://www.google.com/drive/" target="_blank">Google drive</a>, klasika, říkáte si. Nicméně pokud na projektu pracuje tým, potřebují si sdílet soubory, potřebují mít přístup ke grafice, tabulkám, obrázkům a nevím ještě k čemu všemu. A ne vždycky je možnost si to přeposlat, ne vždycky sedím u mailu, ne vždycky mám u sebe telefon. A tak ten nejjednodušší způsob jak se vyhnout hodinovému čekání u mailu, jestli to teda kolegyně pošle, je mít to sdílené a přístupné pro všechny. Úplně základní věc, na kterou se často zapomíná. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Bonusový "nástroj": #unicornteam</span></h4>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Jako jednu radu navíc dávám pod názvem #unicornteam. Možná se to někomu bude zdát už jako klišé, ale mít okolo sebe tým, který je opravdu sladěný a navzájem se doplňuje, to je sakra důležitý. (Chtěla jsem napsat kurva důležitý, ale to by bylo asi moc agresivní.) Mít vedle sebe člověka, kterému se nemusí nic zdlouhavě vysvětlovat, to chceš. Vzájemný respekt, dodržování pravidel, podpora z obou stran. Bez toho ten #projektmanagement nebude fungovat :) </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaS5ICRbaZzZffps93NJlq2vFsCcHWsXfS5fZ0DfSjmTI2INk5H699gE0V5F6WWbq2BK3uX0BgsQdGyc-6CAi5feB8dMjJ8APXPJw8wZVvoM1RmRq-jaXoMw6_P-eR-FpXaUzzFi26oMg/s1600/unicornkop.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaS5ICRbaZzZffps93NJlq2vFsCcHWsXfS5fZ0DfSjmTI2INk5H699gE0V5F6WWbq2BK3uX0BgsQdGyc-6CAi5feB8dMjJ8APXPJw8wZVvoM1RmRq-jaXoMw6_P-eR-FpXaUzzFi26oMg/s320/unicornkop.png" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-90294155889636813782017-11-06T14:21:00.001-08:002017-12-05T07:26:22.440-08:00Hodnotné věci si žádají hlubokou práci<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Žijeme v době, kdy být online 24/7 je podmínkou naší existence. Být nedosažitelný, nebo nedej bože nezavolat zpět do 5 minut, znamená buď jistou smrt, nebo těžký úraz. Nestává se to, nejsme na to zvyklí. Když potřebujeme něco rychle vědět, píšeme na Facebook, každý je tam přece pořád. Když se nám v horní liště ukáže ikonka “Online před 10 hodinami”, přijde zděšení. Neustálá potřeba nehynoucí onlajnovosti nám na jednu stranu přináší nekončící možnosti. Na druhou stranu nám znemožňuje tzv. hlubokou práci. Dočetla jsem knížku <a href="https://www.melvil.cz/kniha-hluboka-prace/" target="_blank">Hluboká práce</a>, Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě od Jan Melvil Publishing, která mi dokázala pojmenovat pár závislostí. Btw pokud chcete číst opravdu kvalitní knížky, koukněte na <a href="http://www.melvil.cz/">www.melvil.cz</a>. Každý titul je pecka, která vám změní život. Seriously.</span></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 14px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Tak v úvodu nejdřív trochu vysvětlení. Hluboká práce je pracovní činnost provozovaná ve stavu nerušeného soustředění. Stav, kdy je kognitivní potenciál využíván na maximum. Mělká práce je naprostý opak. Nesoustředěné vykonávání kognitivně nenáročných úkonů. </span><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">A jak se tedy v dnešním světě zaměřit na zdravou dávku hluboké vs. mělké práce? Tady je 5 základních kroků, se kterými můžeš začít.</span></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 14px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<h3>
<b><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">1. Dovol si být offline</span></b></h3>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Huhůů! To je nečekané. Ale je to tak. Nemusíš být pořád online. I když si to myslíš, není to tak. Dej si od internetu volno, nepřepínej mezi Facebookem, Instagramem a twitterem. Když máš volnou chvíli, čekáš až ti kolega odepíše, projet si poslední aktualizaci na zdi není dobrý nápad. A pokud bez toho opravdu žít nemůžeš, tak si to naplánuj. Ale nezabíjej s tím volné chvíle.</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<h3>
<b><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">2. Plánuj si úseky na hlubokou práci</span></b></h3>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Hlubokou práci nejde jen tak zapnout. Není tlačítko, které zmáčkneš a najednou pojedeš bomby. Vymez si denně, týdně, úseky, které budeš věnovat hluboké práci. Řekni o tom i svým kolegům, rodině a lidem okolo sebe, ať tě v tom úseku neruší. Budeš tak mít maximální fokus na práci a omezíš faktory, které by ti to narušily. Nezapomeň při tom na bod 1 - dovol si být offline.</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<h3>
<b><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">3. Plánuj si celý den, dělej si tudůčko</span></b></h3>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Přijdeš do práce, na den je cca 10 úkolů, které jsou potřeba udělat. Tak s čím začít? TODO! Každé ráno, večer před, udělej si plán. Pomůže ti to držet se rozvrhu, neskákat z úkolu na úkol. Na hlubokou práci si dej celé dopoledne, kdy máš nejvíc energie. Po obědě dílčí úkoly. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<h3>
<b><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">4. Nečekuj pořád maily</span></b></h3>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Denně mi přijde cca 60 e-mailů. Vypozorovala jsem u sebe tendenci každých 5-10 minut čekovat mail, jestli mi nepřišel nějaký další, důležitý e-mail, kterému bych se měla věnovat. Jenže! Tříští mi to fokus a ve finále se pak přistihnu u toho, že celé dopoledne buď kontroluju mail, nebo se dívám na Facebook. Velmi produktivní činnost. Proto je nejlepší si udělat ve svém denním TODO i prostor na maily. Hodina, dvě po obědě? Ideální. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<h3>
<b><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">5. Nauč se odpočívat i během dne</span></b></h3>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Důležitou součástí produktivity je mít na to energii. Pokud se hodinu v kuse zabývám do hloubky náročným úkolem, cítím se pak vyčerpaná jak po uběhnutí maratonu. Plánuj si proto během dne i chvilky na načerpání energie. Jít se projít, klidně jen okolo bloku, dát si meditaci, sníst kousek ovoce. Prostě dobít baterky.</span></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 14px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<br />
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Jsou to malé krůčky, jejichž zavedení do běžného dne může mít velký vliv. Samozřejmě to chvíli trvá, tendence mít v ruce pořád telefon je mileniálům typická. A jsou i tací, kterým k ruce přirostl (jsem jeden z nich, haha). Ale tak to je a je dobrý to přijmout. Pak se s tím totiž mnohem snáz pracuje. Dovol si chybovat :) Tak hluboké práci zdar!</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<h4 style="text-align: center;">
<span style="color: #cccccc; font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i>"Budu žít soustředěný život, protože to je ten nejlepší, co je."</i></span></h4>
</div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="color: #cccccc; font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i><br /></i></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqtIhVxCXe1gjwVLADSAquaHUAMLgdsh3TxdZlq2qMGH9GiNy8peB_bQ3lXrHGIdsy5X1JeaGE79GkJa0-Nq9bDIbBBloeGf2flF5UvzWdtxl9Rxt4iivqWAtFyDfinIVMIWkaNjIw6d8/s1600/IMG_3349.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqtIhVxCXe1gjwVLADSAquaHUAMLgdsh3TxdZlq2qMGH9GiNy8peB_bQ3lXrHGIdsy5X1JeaGE79GkJa0-Nq9bDIbBBloeGf2flF5UvzWdtxl9Rxt4iivqWAtFyDfinIVMIWkaNjIw6d8/s400/IMG_3349.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="font-size: 12px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="color: #cccccc; font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i><br /></i></span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-62217450231714654962017-10-25T00:27:00.001-07:002017-10-25T11:47:57.341-07:00#krimyš, akce roku<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Minulý týden proběhl třetí ročník konference <a href="http://www.krimys.cz/" target="_blank">Kritické myšlení a objektivita</a> a tentokrát to bylo pod taktovnou #unicornteamu. Tak jsme si pojmenovali náš naivní tým, který se snaží v rámci event marketingu vytvářet ostrůvek pozitivní deviace. A jelikož se akce opravdu vydařila a fakt jsme si s tím vyhráli, chtěla jsem to sepsat do pár řádků a možná tak i inspirovat někoho, kdo se třeba organizovat event teprve chystá.</span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 19px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;"></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;"><b>1. Téma</b></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;">Podstatou každé akce je vybrat téma, které reaguje na aktuální dění. A téma kritického myšlení před volbami? To si prostě sedlo. Boj influencerů za “pravdivá média”, osvěta v tom, aby lidi nejdřív přemýšleli nad tím, co jim kdo říká a co média píší. Dokázali jsme s tímto tématem odpovědět na otázky, které široká veřejnost měla. Čemu vlastně věřit? Jak si hledat zdroje? A s tím je hodně spojený výběr řečníků. Mít zvučná jména, kapacity v oboru a zajímavé příběhy. </span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 19px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-kerning: none;"></span><br /></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;"><b>2. Grafika</b></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;">Co si budeme povídat, zaujmout na první dobrou chce každý. A k tomu potřebujete dobrý vizuál. A ten jsme my měli. Fialová barva s hořčicovou myškou jako logo bylo spojení, se kterým jsme ovládli vizuální pozornost v online reklamách. Navíc myšku si zamiloval každý. Vznik myšky byl úplně náhodný, když spojíte začátek slova kritické a myšlení, je to krimyš. A tak nám grafik vytvořil vizuál s myškou, kterého jsme se nejdřív trochu báli, ale hrdina se neposere, tak jsme s tím šli do světa. </span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 19px;">
<b><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-kerning: none;"></span><br /></span></b></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;"><b>3. Marketing</b></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;">Kdy jít s konferencí ven? Kdy začít promovat? Jakým způsobem kampaně komunikovat? Jelikož byla akce v říjnu, začali jsme pomalu promovat už od července. A tak jsme oslovili přes prázdniny většinu našich účastníků, což byl hlavní klíčový moment. Před léto totiž akce nejsou, lidi nejsou tak zahlcení vším tím vzděláváním a pozvánkami na různé akce. Mají čas se pořádně podívat co to vlastně je a kdo tam bude mluvit. A díky tomu jsme měli měsíc před akcí vyprodáno. </span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 19px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-kerning: none;"></span><br /></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;"><b>4. Produkční dokonalost</b></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;">Když už je akce zaplněná, má krásný web, super řečníky a všichni se těší až se ta paráda bude konat, nesmí se podcenit produkce. Na konferenci vždy připravujeme podrobný scenář kdy se co má dít, kdy má kdo co dělat a kdo za to má zodpovědnost. Takový scénář může mít klidně 6 stránek a tvorba může zabrat třeba i týden, hlavně aby tam byl celý den nalajnovaný a nic se nepodcenilo. Co se předem nepřipraví, na místě se už těžko stihne. Scénáři předchází několik produkčním meetingů, plánování a procházení si dne od rána až do večera. </span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal; min-height: 19px;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-kerning: none;"></span><br /></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;"><b>5. <3 </b></span></div>
<div style="font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-kerning: none;">Poslední bod může znít nadneseně, naivně a jako klišé. Ale je nejdůležitější. Dělat to srdcem. Ať už má akce jakýkoliv téma, zaměření, cílovku, nejdůležitější ingrediencí k tomu, aby mířila k dokonalosti, je dělat to poctivě, s láskou, se smyslem a s hodnotami, které chceme předat. Odměnou je pak všude zmiňovaný stav flow, kdy sedíte v kanclu do půlnoci a radujete se z toho, co se všechno povedlo a práce vás baví. Vidíte ty spokojené úsměvy účastníků, řečníci jsou nadšení a atmosféra vás pohltí. I když víte, že jste spali 3 hodiny, na nohou jste 18 hodin, energie už je vyčerpaná a fakt se těšíte do té postele, tohle je to, proč to děláte.</span></div>
<div style="font-family: Times; font-size: 16px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-kerning: none;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj5fRexaJbgcUKL0oGIO__kKplE2twX1f7KnXxqFb86YxSKBPLQHLKYTW2JxwSIl1HDODXhosfjgKc_L-DXg7TU2KgZ3tnhDRdJ0k9e7a_c6cSdYT2NqTFMr4bXhQROiUnBs6cKLn8yU4/s1600/22499100_1880396318942396_5496924731995676601_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj5fRexaJbgcUKL0oGIO__kKplE2twX1f7KnXxqFb86YxSKBPLQHLKYTW2JxwSIl1HDODXhosfjgKc_L-DXg7TU2KgZ3tnhDRdJ0k9e7a_c6cSdYT2NqTFMr4bXhQROiUnBs6cKLn8yU4/s400/22499100_1880396318942396_5496924731995676601_o.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="font-family: Times; font-size: 16px; font-stretch: normal; line-height: normal;">
<span style="font-kerning: none;"><br /></span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-56532439710670735142017-08-18T01:25:00.000-07:002017-10-25T00:31:55.412-07:00#stayinfluencer<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Uvedení nového
produktu na trh, představení inovace, zavedení nové služby do portfolia
společnosti. To jsou události, pro které marketéři hojně využívají benefitů
influencerů. Zvolení vhodné osobnosti, která vyzdvihuje parametry daného
produktu, patří k podstatnému kroku, při kterém musí firma zvažovat mnoho faktorů.
Z jaké oblasti zvolená osobnost je, jak se prezentuje na sociálních sítích a v
médiích, jaký pohled na ni má veřejnost, jaké problémy jsou s ní případně
spojené z minulosti, jaké charakterové rysy osobnost představuje. Počáteční
analýza influencerů je klíčová a pokud se podcení, následky mohou znehodnotit
celou kampaň i produkt samotný. <o:p></o:p></span></span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></span>
</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs1RTZ-_vMHhvcsTgDOvYD0PvwmrE85di3YgUTbNGi2qYH9CT3hCFdKYfvtySuNkvR6e0fVOZVibxIT4ynD-07sFQunJk01zNgDn0lW7u-_7pr02SUgdRddhesMqMQlWnWRfz5yV90wmM/s1600/q5say8.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><img border="0" data-original-height="389" data-original-width="512" height="243" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs1RTZ-_vMHhvcsTgDOvYD0PvwmrE85di3YgUTbNGi2qYH9CT3hCFdKYfvtySuNkvR6e0fVOZVibxIT4ynD-07sFQunJk01zNgDn0lW7u-_7pr02SUgdRddhesMqMQlWnWRfz5yV90wmM/s320/q5say8.jpg" width="320" /></span></a></div>
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Automobilové
společnosti převzaly tento trend a v rámci komunikačních kampaní můžeme vidět
mnoho osobností, kteří se spojují s automobily, které jsou uváděny na trh. Ben
Cristovao jako první v České republice dostal minulý rok nový Range Rover
Evoque kabrio. Dosazení zpěváka a sportovce k modelu, který byl komunikován
jako robustní tělem a nespoutaný duchem, dodalo značce nádech, který kampaň
měla mít. <o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Oproti úspěšnému
zapojení Bena Cristovaa do prezentace Evoqe stojí automobilka Škoda Auto, která
se rozhodla vyrábět novou řadu SUV. První model Kodiaq představila automobilka
na začátku minulého roku a mezi osobnosti zvolila například Leoše Mareše nebo
Karla Gotta. Už tento výběr nepůsobí opodstatněně a pokud se nad tím zamyslíme
hlouběji, alespoň Leoš Mareš a jeho zapojení lze racionálně odůvodnit. Nicméně
s dalším modelem Karoq šla Škoda Auto pro výběr osobnosti až na Slovensko
a zvolila Daru Rolins, zpěvačku, která v roce 2010 srazila motocyklistu a
typově bychom k ní přiřadili spíše menší sportovnější auto v kabriu.
Pokud bychom pominuli tento fakt, nesmíme opomenout, že Dara Rolins působí
velmi kontroverzně. Volba to nebyla dobrá a už při počátečním výběru short
listu osobností mělo marketéry ze Škodovky napadnout, že média jim tuto volbu
nenechají jednoduše projít. Nešťastné rozhodnutí shodilo nápaditou kampaň ze
stolu. Zpracování teaser videa ze Stockholmu je z ostatních hledisek
nápaditě provedeno, Patricie Solaříková zde vstupuje přirozeně, nenuceně a
video má dynamický nádech.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<o:OfficeDocumentSettings>
<o:AllowPNG/>
<o:PixelsPerInch>96</o:PixelsPerInch>
</o:OfficeDocumentSettings>
</xml><![endif]-->
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:EnableOpenTypeKerning/>
<w:DontFlipMirrorIndents/>
<w:OverrideTableStyleHps/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="false"
DefSemiHidden="false" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="380">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footnote text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="header"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footer"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="index heading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="table of figures"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="envelope address"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="envelope return"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="footnote reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="line number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="page number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="endnote reference"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="endnote text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="table of authorities"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="macro"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="toa heading"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Bullet 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Number 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Closing"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Signature"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="List Continue 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Message Header"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Salutation"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Date"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text First Indent"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text First Indent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Heading"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Body Text Indent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Block Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Hyperlink"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="FollowedHyperlink"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Document Map"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Plain Text"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="E-mail Signature"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Top of Form"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Bottom of Form"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal (Web)"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Acronym"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Address"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Cite"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Code"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Definition"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Keyboard"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Preformatted"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Sample"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Typewriter"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="HTML Variable"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Normal Table"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="annotation subject"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="No List"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Outline List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Simple 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Classic 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Colorful 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Columns 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Grid 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table List 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table 3D effects 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Contemporary"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Elegant"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Professional"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Subtle 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Subtle 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Web 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Balloon Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Table Theme"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 2"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 3"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 4"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 5"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 6"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 7"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 8"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" UnhideWhenUsed="true"
Name="Note Level 9"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" SemiHidden="true" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" QFormat="true"
Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" QFormat="true"
Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" QFormat="true"
Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" QFormat="true"
Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" QFormat="true"
Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" QFormat="true"
Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" SemiHidden="true"
UnhideWhenUsed="true" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="41" Name="Plain Table 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="42" Name="Plain Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="43" Name="Plain Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="44" Name="Plain Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="45" Name="Plain Table 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="40" Name="Grid Table Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46" Name="Grid Table 1 Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51" Name="Grid Table 6 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52" Name="Grid Table 7 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="Grid Table 1 Light Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="Grid Table 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="Grid Table 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="Grid Table 4 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="Grid Table 5 Dark Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="Grid Table 6 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="Grid Table 7 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46" Name="List Table 1 Light"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51" Name="List Table 6 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52" Name="List Table 7 Colorful"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="46"
Name="List Table 1 Light Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="47" Name="List Table 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="48" Name="List Table 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="49" Name="List Table 4 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="50" Name="List Table 5 Dark Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="51"
Name="List Table 6 Colorful Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="52"
Name="List Table 7 Colorful Accent 6"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]-->
<!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<!--StartFragment-->
<!--EndFragment--><br />
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Podobný negativní
dopad na zapojení influencera měla i automobilová společnost BMW Invelt, která
si pro spolupráci vybrala youtuberku Carrie Kirsten. Pro prvotní oslovení
zvolilo BMW Invelt youtuberů více, nicméně ostatní na jejich nevýhodné podmínky
nepřistoupili. Dotyční po odprezentování zapojení Carrie Kirsten neotáleli a
nabídnuté podmínky zveřejnili. Pro BMW Invelt to znamenalo dočasnou ztrátu
důvěry a youtuberka Carrie Kirsten neunesla kauza po psychické stránce.</span></span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-57500663753764325852017-07-25T12:02:00.001-07:002017-07-25T12:17:44.513-07:00Když už slzy nestačí...Když se člověk dostane do stavu, když už nemá ani slzy, nezbývá nic jiného, než se z toho vypsat. Slova kolikrát dokážou vyjádřit pocity způsobem, který vypovídá za vše. Tak tady to je.<br />
<br />
Buřtík, špekáček, krocan, prasátko, macíček, prdelka, brouček.. Za svůj život si vysloužila takových přezdívek, které naprosto popisovaly její osobnost. Když jsem si pro Scarlettku jela, bylo to láska na první pohled. Jakmile jsem ji vzala do rukou, věděla jsem, že je to ono. Že je to to, co mi doteď scházelo. Bylo to úžasné tvoření, které každým okamžikem pohlcovalo všechnu mou lásku. Žily jsme si spolu život, který si málokdo umí představit. Zaplňovala každý kousek v mém srdci. Když mi bylo nejhůř, byla tu pro mě. Koukla se na mě a já věděla, že mě chápe. Byla se mnou v těch nejhorších a nejtěžších chvílích. Každý den jsme spolu vstávaly a její láska mi dávala sílu vyjít ze dveří a čelit všemu, co mě čekalo. Každý večer jsme spolu usínaly a děkovaly, že jedna druhou máme. Nebyla jen pes, byla něco víc. Rozuměla mi. Její pohled mi dokázal odpověď na všechny otázky. Odraz v jejích očích mi říkal, že mě miluje stejně tak silně, jako miluju já jí. Byla mi oporou v každé situaci. Stačilo se přitulit a všechny trable odletěly. Nikdo to nechápal, jen my dvě. Rozdávala okolo sebe tolik lásky, dělala radost tolika lidem. Kdokoliv šel proti nám po ulici, usmál se. Každé dítě bylo šťastné, když jí natahovalo ten zkroucený ocásek a divilo se, že se zase stočí. Každý se divil tomu, jakým způsobem chrochtá. Každý obdivoval její saténovou srt. Každý podlehnul její tvrdohlavé a jedinečné povaze. Jeden můj kamarád mi napsal: <i>Anet, vsechna slova jsou zbytecna... Drz se! Scarlettka je duvod, proc miluji mopsiky. A myslim, ze tak obohatila spoustu lidi (cti kazdyho), kteri meli moznost ji videt, pohladit..... je to strasne rychle, ale i presto ovlivnila spoustu nas. </i>A to je ono, to je přesně ona.<br />
<br />
A tak jsem v sobotu dostala tu největší ránu od života, kterou jsem mohla. Ztratila jsem kus sebe, najednou je v mém srdci prázdno, které nic nezaplní. Ztratila jsem nejlepšího přítele. Každý den, když přijdu domu, tak brečím. Je tu prázdno, ticho. Nemůžu si jí pochovat, nemůžu jí říct, že už je maminka konečně doma, nemůžeme se válet a mazlit. Vždycky, když jsem dělala něco na počítači, lehla mi na nohy a já jsem cítila každý její nádech. Když tohle teď píšu, moje nohy jsou najednou lehké. Nic na nich neleží. A proto poprvé v životě věřím, že je někdo něco víc, nějaké nadpřirozeno, kde si ona běhá a dělá radost dál. A věřím, že se má dobře. Že je šťastná. Stejně jako byla u nás. Dali jsme jí krásný život, sice krátký, ale krásný.<br />
<br />
A tak plná smutku a prázdnoty zapaluji každý večer svíčku a přemýšlím co dál. Všechno se děje z nějakého důvodu. Přebírám tedy Scarlettčino poslání dělat radost a činit všechny okolo sebe šťastnými. Pojmenovala jsem si to <i>Mise Scarlett</i> a budu tím dávat světu to, co ona dál nemůže. Každý měsíc odvezu pytel granulí pejskům, kteří neměli takové štěstí jako ona a neměli tak milující prostředí. Budu se snažit dělat dobré skutky a vracet tomuhle světu to, že tady můžu být. A třeba to pomůže zaplnit to prázdno ve mně. I tak děkuji za každý den, který jsem se ke Scarlettce mohla vrátit domu a zažít tak úžasný den plný mopsí lásky. <b>Protože tahle láska je výjimečná, jedinečná, naprosto čistá a bez předsudků. Je to ta jediná láska na světě, která vydrží na celý život.</b><br />
<b><br /></b>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj02ylz-Qvi5ip_TPQ2oq4xCX2TDjsMW-EVMgvdGGiPTlAvPv4SrfwtnAU82OWyJO0sycHet9q75xk2n6RhHa-ksLD0p4Y2w2z7jksvasqcOlbFCC_JZDRpTbcrY1fml8IoquE8_M24SNE/s1600/FullSizeRender.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="1280" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj02ylz-Qvi5ip_TPQ2oq4xCX2TDjsMW-EVMgvdGGiPTlAvPv4SrfwtnAU82OWyJO0sycHet9q75xk2n6RhHa-ksLD0p4Y2w2z7jksvasqcOlbFCC_JZDRpTbcrY1fml8IoquE8_M24SNE/s400/FullSizeRender.jpg" width="400" /></a></div>
<b><br /></b>
<br />
<br />Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-57100011337321119262017-07-18T07:38:00.000-07:002017-07-25T12:17:59.623-07:00Smrt jako nástroj marketingového sdělení<div class="MsoNormal">
Článek do <a href="https://mam.ihned.cz/" target="_blank">Marketing&Media</a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Mnoho firem volí marketing postavený na emocích. Je to
trend, který je na vrcholu a je to sázka na jistotu, pokud se zpracování povede
a sdělení je publikem pochopeno. Mnoho firem z českého prostředí volí
tento způsob komunikace a přináší tak do reklamního světa hodnoty a emoce.
Česká spořitelna opustila animovanou rodinu Palečkových a přešla na koncept
reálných příběhů svých klientů. Huawei o Vánocích vyslal do éteru reklamy
apelující na trávení času s rodinou a odklonění našich pohledů od
elektronických zařízení. Co mají tyto reklamy společného? Chytnou nás za srdce.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="http://www.asociacehospicu.cz/" target="_blank">Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče</a> dala emocím
nový rozměr. Kontroverzně představuje téma smrti, jako kdybychom se bavili o
tom, co dávali včera v kině. Podkresová hudba nás nutí utřít slzu
z oka, vyčíslení doby do smrti konkrétního člověka ve videu nám znovu
připomíná podceňovanou hodnotu času. Zpracování videí zesiluje dosah poselství
a nutí nás dokoukat ho do konce. Název projektu <a href="http://www.dobratecka.cz/" target="_blank">„Dobrá tečka“</a> je trefně
zvolený, žádná zbytečná vata, úderné a jasné. Shrnout celý život do jedné věty
a udělat za ní tečku.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Obavy bych měla nad cílem sdělení. Opravdu lidé pochopí, že
to má šířit osvětu o paliativní péči? Připomíná mi to kampaň The Sanctuary Spa,
která vyšla na světlo onlinu v roce 2015. The Sanctuary Spa je polečnosti,
která nabízí produkty na péči o tělo. Jejich #Letgo video, založené na zpovědi
starších dam a jejich retrospektivu života, se stalo virálním fenoménem, ale
spojení s firmou bylo vnímáno minimálně. Na homepage samotného projektu
Dobrá tečka najdeme pouze videa a malou lištu s nabídkou na další stránky,
nicméně hlubší a viditelnější propojení na samotný projekt, jak se jednotlivec
může zapojit, co to obnáší, kdo za projektem stojí, zde chybí. Stačilo by
výraznější call to action. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Nicméně velký respekt patří k zapojení tak kontroverzního
tématu jako je smrt, tématu, o kterém mnoho z nás nechce veřejně ani
mluvit. Je zde prezentována úderně a nevyhnutelně. Je zde dán důraz na
skutečnost, kterou si uvědomuje každý z nás. Shlédnutí videa nenechalo
nikoho klidným a málo kdo si dovolí mít k videím negativní postoj. Sdělení
je jasné a efektivní a za odvahu patří projektu můj velký obdiv. <o:p></o:p></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-91854265101562890892017-07-14T09:06:00.001-07:002017-07-25T12:17:04.127-07:00#staypresent Hodnota času<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Sedím ve vlaku a snažím se využít každé minuty. Vlastně už od rána využívám každé sekundy, aby stihla vše, co potřebuji. Vstanu dřív, pracuji z domova, jedu k doktorovi, při řízení kontroluji maily, jsem v čekárně, projíždím maily a zařizuji co je potřeba, jedu zpět od doktora, po cestě vyřizuji nějaké telefony, přijedu do Prahy, balím, dodělávám příspěvky na FB na měsíc dopředu, beru batoh, jdu na nádraží, v metru hledám kontakt na prostory k pronájmu.. sakra, proč není v metru signál?.. nasedám do vlaku, vytahuji Maca a dělám práci, pracuju na projektu, píšu, dělám prezentaci. A když mám hotovo, říkám si, že musím napsat článek na blog. Musím?</span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Každý z nás prožívá svůj den jiným způsobem, minuty jsou pro nás různě dlouhé, náplň dne jinak důležitá. Snažíme se do toho dát vše a když nestíháme, máme z toho depky. I já jsem takový příklad. Pracuji na několika projektech najednou, snažím se každou volnou chvíli zaplácnout prací. Když nepracuji, sportuji. Když nesportuji, spím. A pak se najednou po týdnu probudím a říkám si: To už je pátek? Vždyť jsem nic nestihla! Tempo vražedné, energie na nule. Redbull na to prej pomáhá. </span><br />
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">STOP! Vždycky mi pak v tomhle dojde, že je potřeba vytáhnout tu červenou stopku a říct si: Dýchej.. A tak tady sedím ve vlaku, do Olomouce je to ještě 20 minut cesty a koukám se ven. Je to nádhera. Přírodní představení, které je jedinečné. Za kopci duha mezi černými oblaky. A o tom to je ne? Vnímat ten okamžik, umět se zastavit, nadechnout se a být duchem přítomní. Až pak si totiž uvědomíme, co jsme vlastně dokázali. Že to, co děláme, není jen tak. Že je za tím dost práce a úsilí. Že se to samo neudělá. Každý jsme unikát a každý děláme tenhle svět něčím lepší. Pojďme to dělat přítomně, protože jinak ten smysl toho, co děláme, uniká.</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNt0BsKevVKavZwqoAdRUqVSewglT3I39xjafROIQYYxk43TTrkQYC33kb3hppDPAuGd0HexVQ0vpSXBZK7OCdHn1RaBacsaNGSTTs48wBY3RwtKS3jZjoQznQYOcfD8jpTjD68BlP2OI/s1600/ed36591432180e426b385c204119586d.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="462" data-original-width="995" height="185" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNt0BsKevVKavZwqoAdRUqVSewglT3I39xjafROIQYYxk43TTrkQYC33kb3hppDPAuGd0HexVQ0vpSXBZK7OCdHn1RaBacsaNGSTTs48wBY3RwtKS3jZjoQznQYOcfD8jpTjD68BlP2OI/s400/ed36591432180e426b385c204119586d.jpg" width="400" /></a></div>
<br />Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-2168595445670882772017-07-07T08:19:00.001-07:002017-07-25T12:17:17.496-07:00Proč tu bylo ticho?<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><b>Musím si dát ruku na srdce a popravdě napsat: ano, opravdu jsem na to pěkně kašlala. Od února jsem nepřidala jediný článek a přitom se toho přihodilo tolik, o čem jsem mohla psát hodiny a hodiny. Takže si teď sypu popel na hlavu a budu se snažit to všechno dohnat. Zatím tedy jen ve zkratce.</b><br /><br /><b> Barcelona baby (únor)</b><br />O výletě do Barcelony jsem už tady zmiňovala, nicméně nerozepsala jsem to a nevrátila jsem se k tomu. A přitom tam bylo tak nádherně. Barcelona mě pohltila každým svým douškem. Architektura, počasí, atmosféra, moře... Bylo to nádherné.</span><br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix87nJxJHfshf2HnXHQGL5gdSOTFnkz6peeOGMkb9kHxxXazsvSQk5np0kPlf91ZcKw9EDdobyy-ycpd_bfgwxBQ9B6nsqUL-t3MmdCAuwa2sg3P9xbqbcuIJ6PE8IeMG6TYCDua53Hrg/s1600/19848827_10209884108684758_665110296_n.jpg"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEix87nJxJHfshf2HnXHQGL5gdSOTFnkz6peeOGMkb9kHxxXazsvSQk5np0kPlf91ZcKw9EDdobyy-ycpd_bfgwxBQ9B6nsqUL-t3MmdCAuwa2sg3P9xbqbcuIJ6PE8IeMG6TYCDua53Hrg/s320/19848827_10209884108684758_665110296_n.jpg" width="240" /></a></span></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">
<br /><b> Family in da London (březen)</b></span><br />
<div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Londýn je pro mě krásné industriální město plné památek a čaje o páté. A tak jsme se se ségrou rozhodly, že tam vezmeme mamku s přítelem. Mamka seděla v letadle jen jednou a to někdy v 6 letech. Byl to pro ně obrovský zážitek. Přišlo mi, jako kdybych tam i já byla poprvé. S nimi jsem vnímala úplně jiné věci, koukala se na to město jinak. Byl to skvělý rodinný výlet, zážitek, takové naše malé spojení. Dát k Vánocům letenky je strašně skvělá věc a budeme to tak dělat každý rok.</span><br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9cfKSmitsQ3FKdLnw0YoFqv6lXNjpCSk67p_iyX7vne3MD0TPAYIfJBeuFvPBlsFERzFZV_dARdC_yB57gKPhD-hCKvD9u9-4fmFdpsWKOpElTMLB67ulZmY8HNY4qsf93kXayC5SPng/s1600/19866195_10209884188286748_573011032_n.jpg"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9cfKSmitsQ3FKdLnw0YoFqv6lXNjpCSk67p_iyX7vne3MD0TPAYIfJBeuFvPBlsFERzFZV_dARdC_yB57gKPhD-hCKvD9u9-4fmFdpsWKOpElTMLB67ulZmY8HNY4qsf93kXayC5SPng/s320/19866195_10209884188286748_573011032_n.jpg" width="320" /></a></span></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">
<b><br /> Geometry Global session (únor-červenec)</b><br />Session jsem to nazvala schválně. Proč? Protože to bylo fajn, bylo to příjemné, ale všeho moc škodí. Tak jsem se jednoho dne rozhodla, že svou PR kariéru už jsem si tak nějak vyzkoušela a je čas se zase přemístit dále. Sice to bylo krátké, ale hodně jsem si z toho odnesla a zkušenosti budu čerpat po celý život. Potkala jsem skvělé lidi, vyzkoušela si atmosféru velkých závodů a oprášila jsem si, jaké to je v korporátu. A jedno vím jasně, Anet do korporátu nepatří :)<br /></span><br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9mrVLcYr1taPVDPO6zk5IL7AjezpFNLE4XFxJsSqLruaUGNz0GeMZnpb9lEIDySC3kILqUGIH3w0hTByFwUR-upYdAu3_w9ouW_528TaAmqXMipkEXC0S6zy79lihgAItXRTGOZyXjgU/s1600/19849092_10209884191126819_924569162_n.jpg"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9mrVLcYr1taPVDPO6zk5IL7AjezpFNLE4XFxJsSqLruaUGNz0GeMZnpb9lEIDySC3kILqUGIH3w0hTByFwUR-upYdAu3_w9ouW_528TaAmqXMipkEXC0S6zy79lihgAItXRTGOZyXjgU/s320/19849092_10209884191126819_924569162_n.jpg" width="320" /></a></span></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">
<b><br /> Osobní růst rocks! (duben)</b><br />I když jsem pracovala na plný úvazek v GG, pořád jsem pracovala na konferencích pro GrowJOB. Konference jsou moje <3 a nejde to jen tak odhodit a přestat být do eventů blázen. Jsem prostě event manager duší i srdcem. Tentokrát byl <a href="http://www.osobni-rust.com/konference/">Osobní růst</a> v Brně a pracovat na tom po večerech a víkendech, no bylo to náročné. Ale konference dopadla nad očekávání, řečníci byli boží a na závěr nás všechny rozsekal Kazma se svou emoční plavbou. Spokojeně jsem se pak vracela do Prahy s pocitem, že to stálo za to.<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPA6fnbCZmJmRMUsl4p7hWT0MbvqJq3DlqaTemmVcSuAzsBDtdwUOhDsWgsD1cFMmuNeQtlyvOmVNHQvfevCvAfuRg3-8oly6WttI1YO8lYlFut0LuUAkj_iTr8v1YW_ZkyycumvvbVwE/s1600/19866478_10209884201887088_1021127049_n.jpg"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPA6fnbCZmJmRMUsl4p7hWT0MbvqJq3DlqaTemmVcSuAzsBDtdwUOhDsWgsD1cFMmuNeQtlyvOmVNHQvfevCvAfuRg3-8oly6WttI1YO8lYlFut0LuUAkj_iTr8v1YW_ZkyycumvvbVwE/s320/19866478_10209884201887088_1021127049_n.jpg" width="319" /></a></div>
<b><br /> Druhý Spartan za mnou (duben)</b><br />Přežila jsem dalšího Spartana. Doslova. Tentokrát to bylo v Koutech nad Deštnou a byl to masakr. Bylo 6 stupňů, ideální počasí, co? Hned po startu nás vytáhli nahoru sjezdovkou. 3,5 km do kopce. Velkýho kopce. Nekončícího kopce. Kopce tak moc kopcovatého, že tam nešlo stát. Prostě jsem umřela nahoře. A pak to vedlo zase dolu. Sněhem, blátem, po nohách, po prdeli. Masakr. Dělala jsem 150 angličáků a vypustila tam duši. Ale byl to k*rva nářez. Další mě čeká 24.9. v Liberci, už se nemůžu dočkat. Aneb pochopíš až v cíli...<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgydca_s841Izu_w8bYNxWaE6NehycvyYZRmxMv6vFoxpCeTOMoxryZA38Uh7E4MmaqRIxof4iql9R0pJ6pzMZQRHplbSj_vr6cVe9pSq-6H-WfMPI0irsKmQi8i7m5IWa2X5i07_KBfxc/s1600/19866270_10209884242688108_585178785_n.jpg"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgydca_s841Izu_w8bYNxWaE6NehycvyYZRmxMv6vFoxpCeTOMoxryZA38Uh7E4MmaqRIxof4iql9R0pJ6pzMZQRHplbSj_vr6cVe9pSq-6H-WfMPI0irsKmQi8i7m5IWa2X5i07_KBfxc/s320/19866270_10209884242688108_585178785_n.jpg" width="320" /></a></div>
<br /><b> New York (květen)</b><br />Seriál Sex ve městě je moje srdcová záležitost. A když jsem se na konci dubna dozvěděla, že v květnu pojedu do NYC na týden, byla jsem štěstím bez sebe. Město plné barev, energie, pohybu, tance, lidí z jiného vesmíru. Naprosto jsem se tím nechala pohltit a při odjezdu jsem musela zamáčknout tolik slz, že to pak ani nešlo. Když jsem tam byla, každý kus mého těla se tam cítil na svém místě. Měla jsem celou dobu v sobě takové jemné otřesy, které mi dávaly najevo, že je to ono. Nejradši bych si hned zbalila kufry a odstěhovala se tam.<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9TOIrlGeC2SPxuSI61XRRlII2zuKyd5kOpd6PB65r_B-isIdZVG8qHfV-pgIasLvFvn7JDM2nCpkT9qLQaI8YJhi3gaxVuOZiljGu-iwpm6N4rhQb6K092WxnitbiXk8GVf8OoY7hg84/s1600/19883448_10209884262208596_1170018432_n.jpg"><img border="0" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9TOIrlGeC2SPxuSI61XRRlII2zuKyd5kOpd6PB65r_B-isIdZVG8qHfV-pgIasLvFvn7JDM2nCpkT9qLQaI8YJhi3gaxVuOZiljGu-iwpm6N4rhQb6K092WxnitbiXk8GVf8OoY7hg84/s320/19883448_10209884262208596_1170018432_n.jpg" width="320" /></a></div>
<br /><b> GrowJOB reunion (červen)</b><br />Jelikož mě konference baví, tak jsem v tom chtěla pokračovat i externě ve spolupráci s <a href="http://growjob.com/">GrowJOBem</a>. Tak jsem si domluvila schůzku, kde jsem chtěla vyřešit jak to bude fungovat, kolik tomu můžu věnovat volného času atd. No a výsledek? Spadla mi brada až na zem. Petr mi totiž nabídl spolupráci na plný úvazek a možnost realizovat se v konferencích doslova naplno. Nedalo se to odmítnout. Znovu se mi nabídla možnost věnovat se akcím ve firmě, která mi dá všechno potřebné. Neváhala jsem, kývla jsem na to a těším se na tu výzvu jako malá holka.<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgekMz6qmSbHsgNgZVts-yPOXkE1Vsnm3pwyV7Xkien-K_c6lbU28whCKU4ExZJS9x_BrfH_jZDVUhHyz68FxKimG3msUk0WLG4wVuJJ1O3_RzqcBIKmzwuLXjF-ZRqQHRAAeoTpqI94xk/s1600/81e24c8567ce0530fa3fb42f3bcc5ceb--teaching-memes-work-memes.jpg"><img border="0" height="233" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgekMz6qmSbHsgNgZVts-yPOXkE1Vsnm3pwyV7Xkien-K_c6lbU28whCKU4ExZJS9x_BrfH_jZDVUhHyz68FxKimG3msUk0WLG4wVuJJ1O3_RzqcBIKmzwuLXjF-ZRqQHRAAeoTpqI94xk/s320/81e24c8567ce0530fa3fb42f3bcc5ceb--teaching-memes-work-memes.jpg" width="320" /></a></div>
<b><br /> Speedy love (červenec)</b><br />Miluju psy. Scarlett mi přirostla k srdci takovým způsobem, že bych se už nikdy toho čtyřnohého stvoření nevzdala. V květnu se našemu pejskovi, kterého má doma mamka, narodilo 6 nádherných černých štěňátek. Bohužel přežily jen čtyři. A jelikož Dan vždycky otravoval, že chce druhého psa, tak to bylo jasný. Jedno bude Pražanda. A tak se stalo. Máme doma druhého pejska, holčičku Speedy. Černý štěstí, které nás svou nevinností každý den probouzí.<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv2lb_xn26gSEivkqJ4hkPGAj6G3ZLFGHczECg2sweqJGZLzJCoDg3Cw0iTsCP8UoyF_omdHdEUMshoawBPi5jAM2CGO32HHR0GU7Yf5DFgR5kv9oLyKw9aQqWEaqV-aHZ-CHRORQd9GU/s1600/19858675_10209884277208971_1264885114_n.jpg"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv2lb_xn26gSEivkqJ4hkPGAj6G3ZLFGHczECg2sweqJGZLzJCoDg3Cw0iTsCP8UoyF_omdHdEUMshoawBPi5jAM2CGO32HHR0GU7Yf5DFgR5kv9oLyKw9aQqWEaqV-aHZ-CHRORQd9GU/s320/19858675_10209884277208971_1264885114_n.jpg" width="320" /></a></div>
<br /> 4 měsíce jsem nenapsala ani řádek, ale věcí se stalo nespočet. S novou energií a inspirací si sama sobě slibuji, že články budu psát častěji a pokusím se tady z toho udělat takový svůj deník. Můj život není nuda, tak snad to bude zábava i pro někoho dalšího, kdo to bude číst. Konec, tečka.<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-w0Fq2ckVZdW3EoXn5WDFcXh0ei1AHdehe1awnFJBOjP_NY5jW-_C9D30cm21UwV3IVujyCEp4qSExEF7YRNhl8okLwuGuTfJ9bAJCShUAHguhykMphEh5ABPiv9SafvaeX4l0h5KeMc/s1600/19578449_10209884269128769_885301409_n.jpg"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-w0Fq2ckVZdW3EoXn5WDFcXh0ei1AHdehe1awnFJBOjP_NY5jW-_C9D30cm21UwV3IVujyCEp4qSExEF7YRNhl8okLwuGuTfJ9bAJCShUAHguhykMphEh5ABPiv9SafvaeX4l0h5KeMc/s320/19578449_10209884269128769_885301409_n.jpg" width="320" /></a></div>
</span></div>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-87229379747551050262017-02-18T05:37:00.001-08:002017-07-25T12:17:33.186-07:00Jak jsem jela v prvním měsíci nového roku bomby...<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><b>První měsíc nového roku 2017 byl pro mě plný změn a jestli jsem měla jeden volný den, to bych asi kecala. Nový rok jsem nastartovala ve velkém stylu, až se sama divím kam mě to vlastně dostalo. Lítala jsem z jedné věci do druhé a nestíhala se skoro ani nadechnout. </b><br /><br />Tak abych začala postupně...<br /><br /><b> Změnila jsem práci. </b><br />Ano, je to tak. I když jsem svou předchozí práci opravdu milovala a velmi mě naplňovala, dospěla jsem do stavu, kdy jsem potřebovala změnu a nějakou novou výzvu. Nebylo to vůbec lehké rozhodnutí, stálo mě hodně energie a hlavně času. Prakticky jsem to ve své hlavě řešila téměř měsíc a půl a i když mě to opravdu zabolelo u srdíčka, nakonec jsem došla k finálnímu rozhodnutí. A tak jsem se dostala do <a href="https://www.ogilvy.cz/cs/">Ogilvy</a>, celosvětově proslulé reklamní agentury, kde mám jako Junior PR Manager na starost komunikaci a on-line <a href="https://www.olympijskybeh.cz/">T-Mobile Olympijského běhu</a> a běžeckého seriálu <a href="http://www.run-tour.cz/">RunTour</a>. Je to pro mě obrovská challenge, jak z profesního i osobního hlediska. Jelikož je Ogilvy opravdu velká firma, procesy tu fungujou úplně jinak a je to vážně jízda. Z osobního hlediska se učím velké pokoře a sebedisciplíně. Do teď jsem byla pánem vlastního času a někdy mi ten čas dal docela přes hubu. Pevně věřím tomu, že se v Ogilvy naučím dělat hodně věcí z úplně jiného úhlu pohledu a hodně se toho naučím. Tak mi držte palce, ať to jde všechno správným směrem :) <br /></span><br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihLc-D53cunWMIyio27E8OYE0K5dNn2fIR9xrSZPkud2oIDSh0pLFBZtlTIIFbOy2E9v9eXR4xIpwQsiWlADXr3QTcDUvbNYNUzDPduh7M9bJHQRrF3ZIVdI1gFfk-R2zQrXEufZCPl_E/s1600/ogilvy.JPG"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihLc-D53cunWMIyio27E8OYE0K5dNn2fIR9xrSZPkud2oIDSh0pLFBZtlTIIFbOy2E9v9eXR4xIpwQsiWlADXr3QTcDUvbNYNUzDPduh7M9bJHQRrF3ZIVdI1gFfk-R2zQrXEufZCPl_E/s320/ogilvy.JPG" width="240" /></a></span></div>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif;">
<br /><b> Začala jsem drsně cvičit.</b><br />Life is sport. Když dlouho nechodím cvičit, začínám cítit, že to s mým životem dělá divy. V tom negativním slova smyslu. Proto jsem v lednu najela na tvrdý režim. 3x týdně hot jóga, 1x týdně kruháč. A je to boží. Hot jóga mi pomáhá utéct ze světa. Doslova. Hodina jen pro mě a mou hlavu. Vždycky, když tam jsem, tak prvním nádechem vypnu všechno co mám v hlavě a probíhá ve mně takový restart. Zavřít se do 50 stupňů a převrátit svět o 360 stupňů. Vždycky pak odcházím vyklidněná, spokojená, šťastná a připravená na to, co mě ten den ještě čeká. Doporučuju všem vyzkoušet. Chodím už třetím rokem do <a href="http://www.partyfit.cz/">Partyfitu</a> k lektorce Markét, což je úplně skvělá baba. Díky ní je moje vazba na tohle cvičení tak silná. Na kruháč pak chodím každou neděli. Po víkendu je to dobrá očista. Už se nemůžu dočkat, až tahle hnusná zima přejde a zařadím do toho ještě běh. Na jaře bych to chtěla celé vyvršit dalším Spartan Race. <br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnldukfhWWPLZdAVqU68964kl3S34mIG06OGb2az01c3aiAuWSXBZoLxwR7NVXPF5MHL849GlK2g7cV_jali1Z13LSFv7PdcB3lEcVVnA5sQuTu_SjPc8ufC5P6nJBayt1dcJ1LdqwMDg/s1600/pug+yoga.jpg"><img border="0" height="198" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnldukfhWWPLZdAVqU68964kl3S34mIG06OGb2az01c3aiAuWSXBZoLxwR7NVXPF5MHL849GlK2g7cV_jali1Z13LSFv7PdcB3lEcVVnA5sQuTu_SjPc8ufC5P6nJBayt1dcJ1LdqwMDg/s320/pug+yoga.jpg" width="320" /></a></div>
<br /><b>Byla jsem na Lipně. V zimě. </b><br />Poslední víkend v lednu jsem jela s mým úžasným mužem na víkend na Lipno. Jeli jsme sem společně s jeho asi dvaceti dětmi. Pozitivni věc na tomhle je, že naštěstí ani jedno není jeho. Jsou to děti z jeho snowboardcrossového klubu a zrovna ten víkend se na Lipně konaly závody <a href="http://www.sportclubfun.com/">českého poháru snowboardcrossu</a>. Byl to super víkend na vypnutí. Celou dobu svítilo sluníčko, bylo jasno, sníh se třpytil a pohoda byla všude okolo. Bylo to naprosto nostalgický. Přistihla jsem se několikrát ve stavu, kdy jsem sluníčko nechala projet celým tělem a svou mysl jsem nechala unášet po sjezdovce nahoru a dolu naprostým úžasem z toho skoro až nereálného pohledu. Ten svět je prostě krásnej. <br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFFjbaU10sXcgDpLCJYEZuWIYizM2XPDKRVQnecdPjEIIVezZGaofLKLhNVagzPu4YjkhlUB1b-TPqFThoIqEg7tmVQMxqDp7h2YhzFRD5ME4ibV6EjozqhqBY3l7p4jfQI6FUnQU9xlU/s1600/lipno.JPG"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFFjbaU10sXcgDpLCJYEZuWIYizM2XPDKRVQnecdPjEIIVezZGaofLKLhNVagzPu4YjkhlUB1b-TPqFThoIqEg7tmVQMxqDp7h2YhzFRD5ME4ibV6EjozqhqBY3l7p4jfQI6FUnQU9xlU/s320/lipno.JPG" width="240" /></a></div>
<br /><b> Oslavila jsem narozeniny.</b> <br />Už jsem stará. Teda né tak stará jako moje druhá máma Dee, ale ona mi to odpustí, protože ví, že pro mě byla teď obrovskou podporou a vlastně mě ve všem neskutečně podržela a vždycky byla na druhé straně toho telefonu a podala mi ten kapesník a nikdy mě neposlala někam, i když jsem si to několikrát za ten měsíc zasloužila. Takže jí tímto způsobem děkuji, protože je to člověk, kterého si ve svém životě moc vážím a je to moje zrcadlo, moje straší ségra, kterou jsem nikdy neměla. Takže tady posílám jedno velmi upřímné děkuji jí a jejímu muži, musel to celé poslouchat. A teď zpět k těm narozeninám. Byl to naprosto skvělý den. Hned ráno mi můj muž dal dárek, který mě zahřál na srdci. Co to bylo povím za chvíli. Večer jsem pak měla asi po sto letech pořádnou oslavu ve Sky baru v hotel Hilton. Druhý den jsem si pak přišla starší ještě tak o 10 let. Rok od roku jsou ty kocoviny horší a horší.<br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRF_aCsmDdPPNg5liQaZfMvwxFEG-tbjNWclen-CnlTAtak5rkNWkjj0-FkDUpq_S86f_aywI-L55_wO4Qku3RAaeE_nMfK5a5aKsknc_I3Gxf-o0wgzDHUPffNCAuywAUzYb6zGAFSow/s1600/narozeniny.JPG"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRF_aCsmDdPPNg5liQaZfMvwxFEG-tbjNWclen-CnlTAtak5rkNWkjj0-FkDUpq_S86f_aywI-L55_wO4Qku3RAaeE_nMfK5a5aKsknc_I3Gxf-o0wgzDHUPffNCAuywAUzYb6zGAFSow/s320/narozeniny.JPG" width="240" /></a></div>
<br /><b> Kam zase letím?</b><br />Teď k tomu dárku. Právě teď sedím ve výšce asi deseti kilometrů, půl hodiny od Barcelony, kam se na 4 dny jedeme uklidit a načerpat trochu tepla. Dostala jsem totiž další únik z reality a z téhle zatracené zimy. Strašně se těším až si sednu na pláž, v ruce budu mít kafe a nechám čas unášet vlnami. Určitě pak sepíšu jaké místa byly nejvíc super a kam se zaručeně podívat. Ve Španělsku budu poprvé a těším se na všechno, co tam uvidíme. <br /><br /><div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4w8XL7jMzPCJ-HB17v7S2V0oq3zj8AwLgu9BjJdMUplXc98QDFSsRb7yMbW1jGgnwW2SSzTTYLgMWY0qIKo7J9EECuxYKNlab1YQdzTwgi0cF5gtNu8Iirh12PFiD19ljDiVEnnZRVv4/s1600/barcelona.JPG"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4w8XL7jMzPCJ-HB17v7S2V0oq3zj8AwLgu9BjJdMUplXc98QDFSsRb7yMbW1jGgnwW2SSzTTYLgMWY0qIKo7J9EECuxYKNlab1YQdzTwgi0cF5gtNu8Iirh12PFiD19ljDiVEnnZRVv4/s320/barcelona.JPG" width="320" /></a></div>
<br />To je takové krátké shrnutí toho, co jsem zažila první měsíc nového roku a jestli to bude takhle pokračovat i dál, tak to bude jízda. Doufám, že i pro vás je nový rok plný pozitivních okamžiků a zůstane to i tak nadále. Posílám #positivevibes. A. </span>Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-39709565779677781802017-01-07T13:36:00.003-08:002017-07-09T12:49:30.697-07:00Co byste udělali, kdybyste se nebáli?<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Do rukou mi přistála kniha <a href="http://neoluxor.cz/odborne-knihy/kam-zmizel-muj-syr--233039/">Kam zmizel můj sýr</a> od Spencera Johnsona. Hned na obálce knihy se v červeném rámečku vystavuje klišé ve znění: Úžasný způsob, jak se vypořádat se změnami ve vaší práci a vašem životě. Jasně, to známe. To totiž na své obálce uvádí milion dalších bullshit knížek, které jakože hrozně mění životy lidí. Ale kvůli tomu názvu, který mi přijde docela cool a kvůli tomu, že jsou v knížce velká písmenka a zdá se docela krátká, jsem se do knihy pustila a asi během dvou hodin ji na jeden zátah přečetla. To se mi moc často nestává.</span><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: xx-small;"><br /></span>
</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: xx-small;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_z6kd1tav-O6CLHeYdhyphenhyphenH1tYv6sdlxlhv77L6sL10MX4TyIj2j1-KmM2ONeRNUGbGdpdd_reDgnALlP9f7BHLGZdfWFX8CWl97jQ8u07VxmOPTlrpm0bkhUknG175iRy1sf3DuCcColM/s1600/nie+radsej+knihu.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_z6kd1tav-O6CLHeYdhyphenhyphenH1tYv6sdlxlhv77L6sL10MX4TyIj2j1-KmM2ONeRNUGbGdpdd_reDgnALlP9f7BHLGZdfWFX8CWl97jQ8u07VxmOPTlrpm0bkhUknG175iRy1sf3DuCcColM/s320/nie+radsej+knihu.jpg" width="255" /></a></span></div>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br />Když se kouknu kolem sebe, vidím samou složitost a přehlcenost. Proto mě tahle kniha tak zaujala. Je krátká, jednoduchá, žádná zbytečná složitá grafika a celé je to postavené na příběhu myší a lidí, kteří v bludišti hledají svůj sýr. Skoro jako pohádka před spaním.<br /><br /><b> Čmuchalka, Spěchalka, Bezrad, Nerad. A já.</b><br />Příběh je založen na čtyřech postavách. Dvě myši Čmuchalka a Spěchalka a dva lidi Bezrad a Nerad. A já, promítající si svůj život do jejich naivní honby za sýrem, který zobrazuje nějaký cíl, vizi, ideální stav, whatever.. Čmuchalka vycítí změnu, Spěchalka na změnu nečeká, jde jí naproti, Bezrad se změnám brání a Nerad změnu sice udělá, ale nerad. A příběh je takový, že na začátku mají všichni sýr, ale pak dojde. A teď co s tím...<br /><br /><b> Když máte sýr, jste šťastni. </b><br />To dá rozum. Pokud mám, co chci, jsem šťastná. Neuvědomuji si, že by to bylo jinak a vlastně si ani neuvědomuji, jaké štěstí mám. To je takové to když máte rýmu a říkáte si, jak by to bylo skvělý moct zase dýchat a netahat s sebou tunu kapesníků a nevypadat jako Rudolf s červeným nosem, který se zaběhl. V tu chvíli si vždycky říkám, jak si toho svého zdravého stavu budu vážit. Prdlajz.<br /><br /><b>Čím důležitější je pro vás váš sýr, tím víc na něm lpíte.</b><br />Kort, když o něj právě přijdeme. A lpíme na něm natolik, že nám to může uškodit. To mi připomíná situaci, když mám třeba hodně oblíbený hrneček, ke kterému už mám citovou vazbu a někdo mi ho rozbije. Kafe už nikdy nebude chutnat stejně jako z toho mého rozbitého hrnečku. Pokud se nezměníte, můžete zahynout. A to nemusí být jen s hrnečkem. A teď přichází ta nejdůležitější otázka, kterou si z celé knihy odnáším.<br /><br /><b>Co byste udělali, kdybyste se nebáli?</b><br />Změna práce, oslovení sexy kluka na ulici, postavení se kamarádce, o které si myslím, že je úplně blbá, poslání šéfa do onoho světa, vyhlásit prodavačku, která se každý den tváří jak kakabus, zastat se někoho, kdo neprávem trpí, veřejně pomlouvat prezidenta, i když za to půjdete sedět. Cokoliv, co do teď nebylo vykonáno z nějakého nevysvětlitelného důvodu. Něco v nás tahá zpátky a říká, že to je moc nebezpečné, ať to neděláme. Ale znáte ten pocit, když chcete jít běhat, ale venku je hnusně, ale nakonec jdete a cítíte se jako kdybyste uběhli nejdůležitější závod v životě? To je přesně ono. V té komfortní zóně je nám sice dobře, ale jakmile vykročíme, je to skvělý pocit. Akorát ten proces k tomu vykročení je hodně náročný. Ale jde to, chce to malé krůčky.<br /><br /><b>Čichejte k sýru často, abyste poznali, až začne plesnivět.</b><br />Takové to, když se něco stane a my si uvědomíme, že kdybychom byli všímavější, poznali bychom to. Tohle se stává hodně často u vztahů. Když se s někým rozejdete, najednou vám docvakne, že to k tomu vedlo už dlouho. Ty malé náznaky... A co z toho pak je.<br /><br /><b>Cesta novým směrem vás dovede k novému sýru.</b><br />Bojíme se změny, ale pokud už se pro ni rozhodneme, překvapí nás. Ať je výsledek pozitivní, nebo negativní. Je to posun, naučí nás to.<br /><br /><b>Když překonáte strach, osvobodíte se.</b><br />Překonat strach je první krok. A pokud to dokážeme, přijde zasloužená euforie. Pocit svobody je odměnou. Je to odměna za to, že jsme překonali sami sebe, obelhali svůj výstražný systém.<br /><br /><b>Představa radosti z nalezení nového sýra, ještě než ho najdu, mě k němu dovede.</b><br />A to není o ničem jiném, než mít stanovenou vizi, ujasněnou motivaci a vědět, co od života chci.<br /><br /><b>Čím dříve se vzdáte starého sýra, tím dříve najdete nový sýr.</b><br />Aneb vezměte svůj problém, najděte bednu z hodně pevného a odolného materiálu, zamkněte ji, klíč hoďte do kanálu, vykopejte 10 metrů hlubokou díru, do ní dejte tu bednu, zalejte betonem, na tom betonu pak postavte mrakodrap.<br /><br /><b>Jít do neznáma je lepší než zůstat tam, kde nic není.</b><br />Tak šup šup, na co čekáte.<br /><br /><b>Staré přesvědčení vás nedovedou k novému sýru.</b><br />To, co platilo před rokem, už nemusí platit teď. Lidi se mění, doba je rychlejší. A proto nesmíme žít minulostí. Jen tady a teď a být otevření novým zážitkům, které nás posunou.<br /><br /><b>Umění představit si radost z nalezení nového sýra vám umožní vykročit novým směrem.</b><br />Než se pro změnu rozhodneme, je dobré vědět, za čím si vlastně jdeme. Nemusí to být jasná a konkrétní představa, ale bylo by dobré vědět proč to dělám. Vědomí toho pocitu slouží jako magnet.<br /><br /><b>Když si uvědomíte malé změny včas, snáze se přizpůsobíte větším změnám, které teprve přijdou.</b><br />Být flexibilní. Nebránit se tomu. Být otevřený změnám. Ať už je to změna pořadí příborů v šuplíku v kuchyni nebo změna práce.<br /><br /> To byly hlavní myšlenky, které si z knihy odnáším. A na závěr nejde napsat nic jiného než: Jděte tam, kde je sýr a radujte se ze života! Stejně tak to udělám i já.</span><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: xx-small;"><br /></span>
</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQumXdT1G0VSh7LE1nhYPDIZbqZsu-27VeO_P_ZBNoTqBfdA5WOMSOT24aJpS37D10WZtWs80_pWrN1SMQftN8HvIQIr0zOmDTTywuQKqLk6i1QhIvyeomqHmfwNyCP_xp4ErODyp7R_8/s1600/change.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: xx-small;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQumXdT1G0VSh7LE1nhYPDIZbqZsu-27VeO_P_ZBNoTqBfdA5WOMSOT24aJpS37D10WZtWs80_pWrN1SMQftN8HvIQIr0zOmDTTywuQKqLk6i1QhIvyeomqHmfwNyCP_xp4ErODyp7R_8/s400/change.jpg" width="400" /></span></a></div>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: xx-small;"><br /></span>
<span style="font-family: "helvetica neue" , "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: x-small;"><br /></span>
Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5254920338509738079.post-76410135171272728392016-12-19T14:02:00.002-08:002017-07-07T08:30:36.352-07:00Mileniálem v 21. století<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Mileniál sem, mileniál tam. Poslední dobou všude kolem sebe narážím na články o mileniálech generace Y, jak se chovají v pracovním prostředí, jaké jsou jejich charakteristiky, proč je zaměstnavatelé chtějí, nebo nechtějí zaměstnat. Prostě všechny úhly pohledu, které si dokážete představit. <a href="http://www.forbes.cz/" target="_blank">Forbes</a> se chlubí titulkem <a href="http://generace.forbes.cz/velke-deti-ktere-nechteji-dospet/?utm_source=facebook&utm_medium=social&utm_content=special&utm_campaign=fbwall" target="_blank">Děti, co nechtějí dospět</a>. A jelikož se okolo toho vytvořila taková bublina, která má v sobě nasáklých mnoho polopravd, rozhodla jsem se své rozhořčení vměstnat do pár řádků..</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtZ9sjt3P6gfPa6WOwKYn7B0GpHaDoVAoDycdn0BqEILTBDGAflSUAzgMageR1UUEecZP4MOxJUTM3P3wx18cl0UvFMBtK8EqiUu7dqBe8DmiZKqoJZYQpY5sFOJRMqwKyQTc1t6v-Ceg/s1600/jste+milenia%25CC%2581l.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><img border="0" height="167" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtZ9sjt3P6gfPa6WOwKYn7B0GpHaDoVAoDycdn0BqEILTBDGAflSUAzgMageR1UUEecZP4MOxJUTM3P3wx18cl0UvFMBtK8EqiUu7dqBe8DmiZKqoJZYQpY5sFOJRMqwKyQTc1t6v-Ceg/s400/jste+milenia%25CC%2581l.png" width="400" /></span></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Jste mileniál. Zdroj: Forbes.cz</span></td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Generace Y, neboli mileniálové, jsou jedinci narození od roku 1983 až do 1997 (někde se uvádí rok 1996). Jsou to děti z přelomu tisíciletí, globalizovaná generace, online přízraky žíjící život mimo realitu. Ha, začíná to opravdu pozitivně a to ještě nejsme u toho podstatného. Dostalo se ke mně <a href="https://www.youtube.com/watch?v=hER0Qp6QJNU&t=321s" target="_blank">video</a>, kde Simon Sinek, velmi uznávaný autor knih o leadershipu a managementu, popisuje mileniály jako jedince, kteří jsou těžce korigovatelní, starající se pouze o sebe, sebestřední, nesoustředění a líní. V tuhle chvíli jsem začla cítit takový ten pocit, když má bouchnout sopka. Znáte to, ne? Tep se zrychluje, krev proudí rychleji, teplota těla se zvyšuje, máte pocit, že každou chvíli po tom člověku skočíte a ukousnete mu hlavu. Ale finále toho všeho je vlastně pocit bezmoci. Co s tím? Proč si tohle veřejnost myslí?</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Simon Sinek pokračuje tím, že mileniálové jsou lidi, kteří chtějí pracovat v takové práci, která má vliv na okolí, má jasnou vizi a jejich práce má tak dopad na společnost. Také zmiňuje, že mileniálové jsou generace, která je vychovaná rodiči, kteří jim do hlavy celý život cpali, že jsou výjimeční, že můžou dokázat všechno, co chtějí. Že je to generace, která vyrostala v přítomnosti Facebooku a Instagramu a to je vlastně naučilo dávat na věci filtry.</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"> #nofilterneeded</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Další charakteristikou mileniálů jsou technologie. Život na sociálních médiích, na displejích telefonů, sledování počtu lajků, čekání na odpověď na smsku. Všechny tyhle virální maličkosti uvolňují v našem mozku hormon dopamin, který způsobuje vznik příjemných pocitů. Btw, stejný pocit vám vyvolá i kokain. Nicméne o tom to není. Telefon mám jako nástroj, ne jako závislost. Šetří mi čas. A v dnešní době nebýt online znamená nebýt. Jednoduše nebýt.</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOoCwIvHoP32r7jqGLULju5rg1NnK_Cexdm1L3Y35bAqNGBHZXMPyUHcscvc5mBcgIKV5zyaYU62aB-MOadlthS3HM73nMs8BdZAOFrV9gI9NxO-kVBjPdlH-C5FT__t5aQZKfgewotKE/s1600/fet.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOoCwIvHoP32r7jqGLULju5rg1NnK_Cexdm1L3Y35bAqNGBHZXMPyUHcscvc5mBcgIKV5zyaYU62aB-MOadlthS3HM73nMs8BdZAOFrV9gI9NxO-kVBjPdlH-C5FT__t5aQZKfgewotKE/s400/fet.jpg" width="400" /></span></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Social fet</span></td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Ve videu Simona Sinka je ještě mnoho dalších narážek na mileniály, které nejsou ani zdaleka v pozitivním slova smyslu. Štve mě to, protože to není pravda. Mluví jen o malém procentu generace Y, která se chová tak, jak on popisuje. Ale nic není černobílé přeci. To nás historie už naučila několikrát, tak proč se schylovat k takto jednostrannému a neobjektivnímu popisu? Znamená to tedy, že všechny blondýny jsou blbé? Že žádná ženská neumí řídit? Že všichni důchodci jsou negativní?</span><br />
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJTiQycbkLLVIyE9DHbzFhqOYfj0arKUrG4wrUCKRPNo0RgslxGJeAGiA_d6cgbFpolGQYMn7lcVSU53-A3Vwo7Vss0O6qR5g2h45iR2yE95ccwX8aU7UIMIhmfYnHfcjL4TaWbwp5hrs/s1600/giphy.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJTiQycbkLLVIyE9DHbzFhqOYfj0arKUrG4wrUCKRPNo0RgslxGJeAGiA_d6cgbFpolGQYMn7lcVSU53-A3Vwo7Vss0O6qR5g2h45iR2yE95ccwX8aU7UIMIhmfYnHfcjL4TaWbwp5hrs/s320/giphy.gif" width="320" /></span></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">No ne prostě. Jedno velký ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Neeeeee.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Nejsme takoví. Teda já ne. Že nechceme dospět? Ale no tak. Rádi si život užíváme. Materiálno je pro nás sprosté slovo. Představa, že máme velký dům a Porsche před barákem nás prostě nenaplňuje. Život je o tom, co prožijeme. Štěstí a zdraví se penězi nedají koupit, to říká každý. Ale pokud podle toho žijeme, najednou je to špatné? Generace před námi se hnala za materiálním zabezpečením, které je sice důležité, to přiznáváme, ale v našem žebříčku hodnot je na nižších příčkách. Práce nás musí bavit a naplňovat. Náš život by měl mít smysl a jelikož je práce obrovskou součástí našeho života, musí mít přece taky smysl. A pokud ve své práci vidíme smysl, chodíme domu šťastní a když přijdeme domu šťastní, i náš vztah je šťastný a pokud je náš vztah šťastný, tak máme sex. Ne, kecám, to neměla být pointa celého příběhu. Ale chápete co tím chci říct. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Každá generace nějakým způsobem hodnotí tu, co přijde po ní, protože je jiná. Má svá pozitiva, má svá negativa. Vždycky je tady nějaký pokrok, inovace, změna v chování, návycích a tak dále. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">A závěr toho všeho? Jednoduchý. Žijte TADY A TEĎ.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrLsTdMopG1ABVyoj0EoeONd7Xzj7xgWqqprCt_x2l3vJQnbsxqwzx90mGI3gZCpzVWGXlAB6mAV8HeuOPSA3COH4_RpHffFRaTw4WTEnm7s4wr6vaKeMLJQFcT_o_FaOgh3nP12CAmdk/s1600/happiness.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><img alt="happiness" border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrLsTdMopG1ABVyoj0EoeONd7Xzj7xgWqqprCt_x2l3vJQnbsxqwzx90mGI3gZCpzVWGXlAB6mAV8HeuOPSA3COH4_RpHffFRaTw4WTEnm7s4wr6vaKeMLJQFcT_o_FaOgh3nP12CAmdk/s320/happiness.jpeg" title="happiness" width="320" /></span></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;">Happiness is here and now.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: Helvetica Neue, Arial, Helvetica, sans-serif;"><br /></span></div>
<br />Aneta Martinekhttp://www.blogger.com/profile/10706776765739391707noreply@blogger.com0