sobota 18. února 2017

Jak jsem jela v prvním měsíci nového roku bomby...

První měsíc nového roku 2017 byl pro mě plný změn a jestli jsem měla jeden volný den, to bych asi kecala. Nový rok jsem nastartovala ve velkém stylu, až se sama divím kam mě to vlastně dostalo. Lítala jsem z jedné věci do druhé a nestíhala se skoro ani nadechnout.

Tak abych začala postupně...

Změnila jsem práci.
Ano, je to tak. I když jsem svou předchozí práci opravdu milovala a velmi mě naplňovala, dospěla jsem do stavu, kdy jsem potřebovala změnu a nějakou novou výzvu. Nebylo to vůbec lehké rozhodnutí, stálo mě hodně energie a hlavně času. Prakticky jsem to ve své hlavě řešila téměř měsíc a půl a i když mě to opravdu zabolelo u srdíčka, nakonec jsem došla k finálnímu rozhodnutí. A tak jsem se dostala do Ogilvy, celosvětově proslulé reklamní agentury, kde mám jako Junior PR Manager na starost komunikaci a on-line T-Mobile Olympijského běhu a běžeckého seriálu RunTour. Je to pro mě obrovská challenge, jak z profesního i osobního hlediska. Jelikož je Ogilvy opravdu velká firma, procesy tu fungujou úplně jinak a je to vážně jízda. Z osobního hlediska se učím velké pokoře a sebedisciplíně. Do teď jsem byla pánem vlastního času a někdy mi ten čas dal docela přes hubu. Pevně věřím tomu, že se v Ogilvy naučím dělat hodně věcí z úplně jiného úhlu pohledu a hodně se toho naučím. Tak mi držte palce, ať to jde všechno správným směrem :)


Začala jsem drsně cvičit.
Life is sport. Když dlouho nechodím cvičit, začínám cítit, že to s mým životem dělá divy. V tom negativním slova smyslu. Proto jsem v lednu najela na tvrdý režim. 3x týdně hot jóga, 1x týdně kruháč. A je to boží. Hot jóga mi pomáhá utéct ze světa. Doslova. Hodina jen pro mě a mou hlavu. Vždycky, když tam jsem, tak prvním nádechem vypnu všechno co mám v hlavě a probíhá ve mně takový restart. Zavřít se do 50 stupňů a převrátit svět o 360 stupňů. Vždycky pak odcházím vyklidněná, spokojená, šťastná a připravená na to, co mě ten den ještě čeká. Doporučuju všem vyzkoušet. Chodím už třetím rokem do Partyfitu k lektorce Markét, což je úplně skvělá baba. Díky ní je moje vazba na tohle cvičení tak silná. Na kruháč pak chodím každou neděli. Po víkendu je to dobrá očista. Už se nemůžu dočkat, až tahle hnusná zima přejde a zařadím do toho ještě běh. Na jaře bych to chtěla celé vyvršit dalším Spartan Race.


Byla jsem na Lipně. V zimě.
Poslední víkend v lednu jsem jela s mým úžasným mužem na víkend na Lipno. Jeli jsme sem společně s jeho asi dvaceti dětmi. Pozitivni věc na tomhle je, že naštěstí ani jedno není jeho. Jsou to děti z jeho snowboardcrossového klubu a zrovna ten víkend se na Lipně konaly závody českého poháru snowboardcrossu. Byl to super víkend na vypnutí. Celou dobu svítilo sluníčko, bylo jasno, sníh se třpytil a pohoda byla všude okolo. Bylo to naprosto nostalgický. Přistihla jsem se několikrát ve stavu, kdy jsem sluníčko nechala projet celým tělem a svou mysl jsem nechala unášet po sjezdovce nahoru a dolu naprostým úžasem z toho skoro až nereálného pohledu. Ten svět je prostě krásnej.


Oslavila jsem narozeniny.
Už jsem stará. Teda né tak stará jako moje druhá máma Dee, ale ona mi to odpustí, protože ví, že pro mě byla teď obrovskou podporou a vlastně mě ve všem neskutečně podržela a vždycky byla na druhé straně toho telefonu a podala mi ten kapesník a nikdy mě neposlala někam, i když jsem si to několikrát za ten měsíc zasloužila. Takže jí tímto způsobem děkuji, protože je to člověk, kterého si ve svém životě moc vážím a je to moje zrcadlo, moje straší ségra, kterou jsem nikdy neměla. Takže tady posílám jedno velmi upřímné děkuji jí a jejímu muži, musel to celé poslouchat. A teď zpět k těm narozeninám. Byl to naprosto skvělý den. Hned ráno mi můj muž dal dárek, který mě zahřál na srdci. Co to bylo povím za chvíli. Večer jsem pak měla asi po sto letech pořádnou oslavu ve Sky baru v hotel Hilton. Druhý den jsem si pak přišla starší ještě tak o 10 let. Rok od roku jsou ty kocoviny horší a horší.


Kam zase letím?
Teď k tomu dárku. Právě teď sedím ve výšce asi deseti kilometrů, půl hodiny od Barcelony, kam se na 4 dny jedeme uklidit a načerpat trochu tepla. Dostala jsem totiž další únik z reality a z téhle zatracené zimy. Strašně se těším až si sednu na pláž, v ruce budu mít kafe a nechám čas unášet vlnami. Určitě pak sepíšu jaké místa byly nejvíc super a kam se zaručeně podívat. Ve Španělsku budu poprvé a těším se na všechno, co tam uvidíme.


To je takové krátké shrnutí toho, co jsem zažila první měsíc nového roku a jestli to bude takhle pokračovat i dál, tak to bude jízda. Doufám, že i pro vás je nový rok plný pozitivních okamžiků a zůstane to i tak nadále. Posílám #positivevibes. A.

Žádné komentáře:

Okomentovat